Máme k dispozici stále lepší péči, odráží se to i na poklesu výskytu rakoviny? Rakovina zůstává jednou z nejzávažnějších zdravotních hrozeb celosvětově i v Česku…

Podle nejaktuálnějších údajů bylo v České republice v roce 2022 diagnostikováno 92 541 nových případů zhoubných nádorů.

Mírný pokles byl zaznamenán v roce 2020 s 82 671 případy, ovlivněno to mohlo být pandemií COVID-19. V roce 2021 se ale počet případů opět začal zvyšovat, zaznamenáno bylo 84 855 případů.

Meziroční nárůst od roku 2021 k nejaktuálnějšímu číslu tak je 9 %, což je alarmující trend. Dá se s tím něco dělat? Co byste měli udělat konkrétně vy?

EpochaPlus.cz vás provede světem nemocničních mýtů a k rakovině i dobrým radám k prevenci se vrátíme ke konci článku.

Musí se při operaci srdeční chlopně rozříznout hrudník?

Trápí vás dušnost, stálá únava a bolesti na hrudi? Pozor! Může jít o vážné onemocnění srdeční chlopně – takzvanou aortální stenózu. Ta postihuje hlavně pacienty nad 70 let a má jediné dlouhodobě účinné řešení: implantace nové chlopně.

Zhruba 30 % těchto lidí ale svou diagnózu nezná, či se bojí skalpelů. Málokdo ví, v řadě případů není třeba žádná velká operace s dlouhou rekonvalescencí…

Chlopeň se dá vyměnit i pomocí malého zákroku, bez otevírání hrudníku a celkové anestezie. Výsledky jsou výborné, doba rekonvalescence je minimální, potíže ustoupí hned po něm a zákrok navíc platí pojišťovna.

Chlopeň se za lokálního umrtvení vloží přes tepnu v třísle. Pokud se vás tyto problémy týkají, nezapomeňte se zeptat na metodu TAVI.

Během operace se můžete vzbudit

Tělem projede strašná bolest. Lékař se sklání se skalpelem. Ne! Tohle se nedá vydržet! Začnete řvát. Tak nějak vypadá noční můra mnoha lidí, které čeká operace v celkové anestezii. Vážně se dá během zákroku probrat?

Je to krajně nepravděpodobné, ale dá. V takovém případě jde o fatální selhání anesteziologa. Náchylnější k němu jsou alkoholici a drogově závislí, protože jejich jaterní enzymy fungují na vyšší obrátky.

Probrání a tudíž i vnímání bolesti by bylo ale i tak jen částečné, navíc lékaři během operace monitorují hloubku anestezie skrze elektrické ozvěny mozku. První běžné probrání pacientů se obvykle děje na sále a někteří si pak myslí, že se ještě operuje.

Trepanovaly se mozky jen ve starověku, max středověku?

Prorazit lebku a udělat do ní otvor. To je trepanace. Tento chirurgický zákrok patří k těm nejstarším, které lidstvo praktikuje, a to již v paleolitu. Má pomoci od bolesti hlavy a vyhnat zlé duchy. V době kamenné ho nepřežije 70 % trepanovaných.

Zajímavé je, že se najde u prapředků na všech kontinentech – kromě Antarktidy. Může něco takového někdo prosazovat i dnes? Ale jistěže!

První půlka 20. století udělá z lobotomie trend. A k lobotomii patří i trepanace. A dál? Roku 1964 přijde Holanďan Hugo Bart Huges (1934–2004) s teorií, že díky trepanaci dojde mozek lepšího prokrvení a bude výkonnější.

Huges si trepanaci provede sám zubní vrtačkou. Celý průběh operace nafotí a zveřejní. Založí tak kult dobrovolné trepanace, který je živý dodnes.

Zaručí bariatrické zákroky zhubnutí?

Možností operativního hubnutí je vícero. Dříve populární bandáž žaludku s kroužkem nahoře ve výsledku neoslnila, dnes se tak nejčastěji setkáte s tubulizací žaludku, laicky rukávem. Ten své nositele nutí jíst menší dávky, ideálně častěji.

Během operace také zmizí až 85 % žaludku, ze kterého se tak stane vlastně jen trubice. Zní to jako hubnoucí pohádka?

Pokud patříte k těm, kdo ve stresu vyluxují ve dvě ráno celou spižírnu – a ve stresu jste často – tak tato metoda nebude pro vás. Stejně tak nebude pro ty, kteří se odmítají hýbat.

Operace je tak hlavně pomocník na začátek dlouhé cesty, ne všespásné celoživotní řešení.

Je dnes více lidí s rakovinou?

Ke konci roku 2021 žilo v České republice 645 942 lidí s diagnózou zhoubného nádoru , což představuje více než 6 % populace.

„Nárůst počtu žijících onkologických pacientů svědčí o delším přežívání pacientů, zároveň to ale poukazuje na důležitost prevence a včasného záchytu onemocnění, díky kterému má pacient šanci na šetrnější léčbu a delší kvalitnější život,“ uvádí MUDr. Roman Košek z kliniky Health+.

V roce 2021 zemřelo na rakovinu 27 253 osob. Ačkoli tato čísla potvrzují, že onkologické onemocnění zůstává druhou nejčastější příčinou úmrtí po kardiovaskulárních chorobách, díky včasné diagnostice a pokrokům v léčbě se dlouhodobě zlepšuje přežití pacientů.

V roce 2008 bylo Česko u rakoviny tlustého střeva a konečníku v rámci incidence (počtu nových případů onemocnění za určité časové období, nejčastěji za rok) na 3. místě v Evropě. Do roku 2020 kleslo na 14. místo.

Ještě výraznější zlepšení nastalo v případě úmrtnosti – zatímco v roce 2008 bylo Česko na 3. místě v Evropě, v roce 2020 se posunulo na 20. – 21. místo.

Pětileté přežití u většiny pacientů roste i u nejčastějších diagnóz – karcinomu prsu a prostaty, při včasné diagnóze dosahuje více než 90 %.

Vedle nových léčebných postupů hraje zásadní roli také prevence a širší využití moderních metod, jako je například genetické testování. Provádí se pro vybranou skupinu pacientů a může pomoci odhalit dispozice pro dané onemocnění.

Organizované screeningové programy v České republice určené pro celou populaci se zaměřují například na karcinom prsu (V roce 2021 bylo díky screeningu zachyceno přes 2 500 případů tohoto onemocnění, přičemž více než 70 % bylo diagnostikováno v raných stádiích), karcinom děložního hrdla nebo karcinom tlustého střeva a konečníku:

V roce 2021 bylo díky preventivnímu vyšetření na okultní krvácení odhaleno více než 4 000 případů, z nichž většina byla zachycena v raném stádiu.

Od roku 2022 byly screeningové programy rozšířeny i na karcinom plic u kuřáků, a od roku 2024 také na karcinom prostaty.

„Genetické testování nám pomáhá identifikovat osoby s vyšším rizikem vzniku rakoviny, což je klíčové pro personalizaci preventivní péče. Indikovat tato vyšetření by měl však vždy lékař, nejčastěji to je klinický genetik.

Pravidelné kontroly pak mohou výrazně snížit pravděpodobnost vzniku pokročilého stádia,“ vysvětluje MUDr. Pavel Šnajdr z kliniky Health+.

Například u nositelů mutací genů BRCA1 a BRCA2 je riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků až desetkrát vyšší než u běžné populace.

„Prevence je základem v boji proti rakovině. Včasná diagnostika umožňuje zachytit onemocnění ještě ve stádiu, kdy je léčba nejen možná, ale také nejúčinnější.

Pro pacienta to znamená menší zátěž při samotné léčbě i rychlejší návrat do běžného života,“ dodává Roman Košek.