Afrika je co do rozlohy třetí největší kontinent světa. Žije zde více než 1,2 miliardy lidí. Mnoho z nich trápí hlad, chudoba nebo válečné konflikty. Navíc také zde řádí sérioví vrazi.
Svou krutostí a brutalitou si nezadají s nejhoršími zabijáky z takzvaně „civilizovanějších“ zemí.
Charles Ebo Quansah: Uškrtí až 34 žen
Když Charlese Quansaha z Ghany poprvé uvězní za znásilnění, je mu 22 let. Píše se rok 1987, když jde za stejný zločin sedět znovu. Vyfasuje 3 roky natvrdo.
Další postih, tentokrát za ozbrojenou loupež, si odsedí v roce 1996. Kriminalisté až příliš pozdě zjistí, že v té chvíli už má za sebou muž s povoláním mechanika na kontě až desítky mrtvých žen.
Mračna nad Quansahovým řáděním se začnou stahovat v únoru 2000. Tehdy ho policisté zatknou kvůli důvodnému podezření z vraždy jeho přítelkyně Joyce Boatengové.
Vytáhlý chlapík už sedí ve vazbě, když ho obviní z mordu další oběti, Akui Serwaaové, jejíž tělo objevili poblíž stadionu ve městě Kumasi. Pachatel se nedlouho poté přizná k celkem 9 případům znásilnění a uškrcení žen v Accře, ghanské metropoli.
Někteří kriminalisté přitom kalkulují s ještě mnohem vyšším číslem. Quansah má mít podle nich na svědomí až 34 životů. V roce 2002 si vyslechne ortel v podobě trestu smrti.
Nic na tom nezmění ani jeho pozdější snaha obvinit vyšetřovatele, že z něj přiznání dostali násilím.
Ramadan Abdel Mansour: Mrtvoly hází do Nilu
Než policisté koncem listopadu 2006 Egypťana Ramadana Mansoura (26) společně se šesticí jeho kompliců zatknou, stačí znásilnit a zastřelit až 30 dětí. Většinu z nich tvoří chlapci ve věku mezi 10 a 14 lety.
Vůdce obávaného pouličního gangu řádí po celé zemi, například v Káhiře, Alexandrii, Bání Suvajfu nebo v kraji Kaljúbíja.
Mansour se ke gangu přidá už jako kluk. První roky na ulici pro něj nejsou snadné – šéfové ho za každý prohřešek trestají břitvou. Jestli se zabiják něčeho opravdu obává, tak toho, že skončí za katrem.
Při sebemenším podezření, že se ho některý z dětských podřízených chystá udat, nemilosrdně jej se svými kumpány zmasakruje. Těla svých brutálně znásilněných obětí pohazuje na koleje, hází do vod Nilu a některé z nich neváhá pohřbít zaživa.
Ačkoli si dává velký pozor, aby se pohyboval hlavně v místech s omezeným policejním dohledem, ani on neuniká věčně. Relativně krátce po zadržení, už 23. května 2007, vyfasuje egyptské monstrum trest smrti.
Bulelani Mabhayi: Přepadá domy s mačetou v ruce
Jeho jméno dodnes budí hrůzu u všech policistů z provincie Východní Kapsko v Jihoafrické republice. Bulelani Mabhayi jim k tomu ostatně dal „dobrý“ důvod.
Mezi květnem 2007 a srpnem 2012 tady totiž znásilní a sekerou nebo mačetou zavraždí minimálně 11 žen a 9 dětí. Nejmladší oběti je 14 měsíců, nejstarší 79 let.
Jeho modus operandi je svým způsobem úplně prostý. Jakmile padne tma, vloupává se do domů, kde se momentálně nenacházejí žádní muži. Ačkoli kriminalisté na jeho hlavu postupně vypisují stále větší odměny, Mabhayi dlouho připomíná nepolapitelný přízrak.
V květnu 2010 se dokonce vykroutí i z rozsáhlého testování otisků prstů většiny mužů z dané oblasti. Nakonec doplatí na zdánlivou maličkost – na místě posledního mordu zanechá svou botu.
„Rozhodně se nejedná o člověka, kterého ve své komunitě můžeme potřebovat,“ zazní mimo jiné u soudu, který má rozhodnout o jeho dalším osudu. Tím se 3. září 2013 stane 25 doživotních trestů.
Šok na konec:
Myslí si, že tak zachrání své manželství. Keňanka Alice Njokiová (27) před svým chotěm Davidem Njoroge zatají, že už má dítě. Její 5letý syn Peter Mugo je hluchoněmý. Žije u ženiny matky.
Zamilovaná Afričanka se 25. června 2009 rozhodne svého „problému“ zbavit jednou provždy. Chlapce unese a bestiálním způsobem sprovodí ze světa. Když muž na všechno přijde, psychicky se zhroutí.
Soudce Nicholas Ombija vražedkyni označí za mladou a naivní, pro její chování však žádné polehčující okolnosti nenajde. Přesto ji 4. září 2013 pošle za katr na relativně mírných 6 let.