Každý má rád něco jiného. Na čem si pochutnávaly oblíbené historické osobnosti? Někdo se obešel bez masa, jiný nedal dopustit na sladké lahůdky a při významných událostech se konaly opravdové hody s vysokým rozpočtem.
Zatímco třeba prorok Mohamed propaguje kvalitní maso v jídelníčku a užije si ho na hostinách naplno, jiní slavní strávníci ho odmítají. Zřejmě prvním zaznamenaným vegetariánem je řecký matematik a astronom Pythagoras (570 př.
n. l. – 510 př. n. l.), který se staví proti zabíjení zvířat ke konzumaci. S jeho názorem pak souhlasí renesanční všeuměl Leonardo da Vinci (1452‒1519) i slavný německý básník Johann Wolfgang Goethe (1749‒1832).
Třeba Goethe si rád pochutná na bohatém jídelníčku bez jakýchkoliv masových delikates.
Slavný sladký krém
Ludvík XIV. sice rád hostiny pořádá, ale ještě raději se na ně nechá pozvat, protože potom to státní kasu nestojí nic.
Roku 1671 se nechá zlákat pozváním knížete Ludvíka II. de Bourbon-Condé (1621–1686) na jeho zámek Chantilly, kde se sejde 2000 hostů.
Knížecí kuchař Francoise Vatel (1631–1671) rozkáže svým podřízeným, aby sladkou šlehačku ochutili vanilkou. Mlsné jazýčky hostů pak hodují na lahůdce, kterou známe pod jménem Créme Chantilly.
Vatel ale místo kuchařské slávy spáchá sebevraždu, protože mu včas nedorazí dodávka ryb pro hosty.
Večeře tří císařů
Vybraným jídelníčkem se proslaví setkání známé jako „Večeře tří císařů,“ které se koná 7. června 1867 v Café Anglais v Paříži.
Večeře se účastní ruský car Alexandr II. (1818‒1881), ruský carevič, tedy budoucí car Alexandr III. (1849‒1894) a pruský král, pozdější císař Vilém I. (1797‒1888).
Jde o raut obsahující 16 chodů jídla servírovaných po dobu 8 hodin. K pití se podává 8 druhů vín. Alexandr II. v bohatém a vybraném menu postrádá foie gras, tedy husí játra.
O jak nákladnou akci šlo, si můžete představit z toho, že menu na osobu by v přepočtu na dnešní ceny stálo více než 221 tisíc korun.
