Dne 11. září 2001 narazila dvě letadla do budov Světového obchodního centra v New Yorku a jedno do komplexu Pentagonu. Od tohoto dne se začalo mluvit o válce civilizací a terorismus se stal celosvětovým tématem.
Opravdu se ale jednalo o útok radikálních islamistů? Nebo ten den Američané záměrně seslali zkázu do vlastních řad?
Od jedné z největších tragédií novodobé historie uplynulo již 20 let. Dodnes však tato rána není zacelená a stále se spekuluje o tom, co se vlastně na podzim roku 2001 stalo a proč muselo zemřít 3000 lidí.
Zorganizovala snad útoky na newyorská „Dvojčata“ samotná vláda Spojených států, aby mohla zahájit invazi do Iráku a Afghánistánu? Byl pád mrakodrapů řízenou a pečlivě připravenou demolicí?
A proč si nechal majitel obou budov těsně před katastrofou vypracovat pojistku proti teroristickým útokům? Na tyto otázky se konspirátoři stále snaží najít odpovědi.
Ochromení státu
Vypadalo to, že 11. září 2001 bude den jako každý jiný. Nikdo netušil, jak ono datum změní novodobé dějiny.
Na celé akci se podílelo 19 teroristů islamistické organizace Al-Kájda, kteří unesli čtyři dopravní letadla společnosti American Airlines a United Airlines.
V té době ještě na letištích neprobíhaly přísné kontroly, a teroristé tak neměli problém se do letadel dostat.
Dva boeingy měly za cíl věže Světového obchodního centra v New Yorku, další mířil na budovu Pentagonu a poslední, které se zřítilo do polí nedaleko obce Shanksville v Pensylvánii, zřejmě mířilo na Bílý dům.
Podezřelé náhody
Konspirátorské teorie se zabývají hlavně tím, jak tato teroristická organizace mohla zařídit tak rozsáhlý čin bez toho, aby o tom tajné organizace Spojených států neměly sebemenší tušení.
Někteří zacházejí ještě dál a tvrdí, že o celé plánované akci vláda dopředu věděla a cíleně nezasáhla. Ve hře podle nich bylo mnoho. Šlo zejména o kontrolu ropných zásob ve Střední Asii nebo plánovaný plynovod přes Afghánistán.
Americká vláda také potřebovala co největší podporu z vlastních řad, aby mohla vniknout do Iráku a Afghánistánu. Navíc identická myšlenka teroristického útoku vznikla už o několik let dříve, konkrétně v roce 1995, a nesla název Operace Bojinka.
Jejím cílem byl také únos letadel a útok na Pentagon, Světové obchodní centrum, Bílý dům nebo ústředí CIA.
Naplánovala útok vláda USA?
Zřejmě nejčastěji se spekuluje o přístupu tehdejšího prezidenta George Bushe. Toho mnozí dodnes podezírají, že o akci věděl a potřeboval zaútočit na vlastní národ, aby Spojené státy získaly nového nepřítele, proti kterému by mohly vést válku.
Měla se tím oživit ekonomika a získaly by se tím strategicky významné regiony, bohaté na zásoby ropy a zemního plynu.
Kde je obrana?
O tom, že vláda Spojených států o útoku věděla předem, nahrává i fakt, že unesená letadla byla ve vzduchu téměř hodinu a půl. Teroristé tak měli dostatek času všechny útoky úspěšně provést.
Později se oficiální vyjádření opírala o fakt, že se ten den konalo rutinní cvičení, a letectvo tak nemělo možnost reagovat okamžitě.
Podle všeho měli operátoři na radarech v jeden okamžik 22 cílů a netušili, u kterých se jedná o skutečnou situaci, a kdy jde o pouhou simulaci. Kvůli cvičení prý bylo v na celém území Spojených států k dispozici pouhých 15 letounů.
Vyrojila se také spekulace, že tehdejší americký viceprezident Dick Cheney armádě nařídil, aby nezasahovala.
Pečlivě řízená demolice
Když narazilo první letadlo do budovy Světového obchodního centra, všichni v tu chvíli mysleli, že se jednalo o nehodu. Po několika desítkách minut ovšem další letoun narazil i do druhé budovy a bylo jasné, že se jedná o plánovaný akt.
Panují také stále nejasnosti nad tím, jak se mohly budovy tak rychle po nárazu úplně zbortit. Někteří svědci vypověděli, že ještě před jejich zhroucením slyšeli exploze, jako by se šlo o řízenou demolici.
Navíc do té doby nedošlo nikdy k situaci, aby se mrakodrapy s ocelovou konstrukcí zhroutily v důsledku požáru tak symetricky a takovou rychlostí.
Záhada budovy číslo 7
Stejný otazník visí i nad budovou číslo 7, kterou žádné letadlo nezasáhlo, a přesto spadla stejně rychle a stejným způsobem jako obě věže Obchodního centra. Konspirátoři se dohadují o tom, co nebo kdo se v budově ukrýval.
Podle nich totiž sloužila jako kancelář tajné služby, v níž se nacházelo mnoho důkazů, které musely být zničeny. Ještě podezřelejší je informace zveřejněná britskou BBC, která nahlásila pád budovy půl hodiny před jejím zhroucením.
Studie demolici nepotvrdila
Během několika let se objevilo mnoho studií, které zkoumaly samotný pád budov. Ty byly sice navrženy tak, aby vydržely náraz letadla. V době svého vzniku ovšem počítaly s mnohem menším letadlem, než bylo to, které skutečně do stavby narazilo.
Závěry se ale shodovaly na tom, že ony výbuchy způsobil vzduch z vnitřku budov, který se stlačoval z vrchní padající části. Podle odborníků mohlo také dojít k explozím dieselových generátorů, obrazovek nebo výtahových šachet.
Budovy ve skutečnosti padaly jen 60% rychlostí volného pádu, ačkoli to mohlo vypadat mnohem rychleji.
Do Pentagonu letadlo nenarazilo
Ani náraz letadla do Pentagonu nezůstal bez povšimnutí. Tento komplex patří mezi nejlépe střežené budovy na světě. Nachází se v bezletové zóně, a chrání ho dokonce i vlastní protiraketová obrana. Ten den ovšem na letadlo nikdo nereagoval.
Konspirátoři jsou proto přesvědčeni, že do místa nenarazil dopravní letoun, ale řízená raketa, jelikož se prý na místě nenašla křídla.
K tomu se přiklánějí i někteří letečtí piloti, kteří považují za nemožné, aby amatérský pilot mohl provádět velmi složité manévry a zasáhnout budovu.
Jak to bylo s letem United Airlines 93?
Podle oficiální zprávy se cestující na palubě letu 93 pokusili únosce přemoci. O tom byl posléze v roce 2006 natočen i film Let 93.
Boj mezi únosci a pasažéry zapříčinil, že letadlo spadlo do otevřeného pole v Pensylvánii a cíl, jímž měl být údajně Bílý dům, ani náznakem neohrozilo a nikde nezpůsobilo žádné škody.
Protože nad místem havárie prolétlo krátce po ní malé letadlo, mají konspirátoři jasno. Byla to americká stíhačka, která letoun záměrně sestřelila.
Jenže očití svědci vypověděli, že to byl malý dopravní letoun, který mířil na nedaleké letiště a jehož posádka byla leteckou správou požádána, aby nad místem dopadu letu 93 přeletěla a podívala se, co se děje. Po přeletu a nahlášení stavu letoun bez obtíží dosedl na plánované letiště.
Ani to skeptikům nestačilo. Podle nich se našly trosky a lidské ostatky v Indian Lake, tedy asi 1,5 kilometru daleko. To údajně dokazuje, že se letadlo rozpadlo již před dopadem na zem, takže muselo vybuchnout ve vzduchu po zásahu raketou.
Jenže nikdy nebylo prokázáno, že by v onom jezeře byly nalezeny lidské ostatky. Ale byly tam malé úlomky kovu a papíry, což lze lehce vysvětlit působením větru, který sem tyto drobné předměty zanesl.
Pojišťovací podvod
Spekulace se zaměřily i na pronajímatele budov newyorských „Dvojčat“ Larryho Silvesteina, který si nechal stavby pojistit proti teroristickému útoku pouhých pár týdnů před osudným dnem.
Budovy se mu prý dlouhodobě nevyplácely a čekala ho nutná investice do nového obložení.
Ve skutečnosti bylo Světové obchodní centrum napadeno teroristy už v roce 1993, kdy došlo k bombovému útoku. Budovy navíc neprodělávaly a Silversteinovi plynuly do kapsy za nájem tři miliardy ročně.
Žijící teroristé?
V reakci na tyto útoky vyhlásily Spojené státy válku terorismu a provedly invazi do Afghánistánu.
Je také zajímavé, že FBI se všechny únosce podařilo identifikovat mimořádně rychle, za necelých 48 hodin, a to i přesto, že se jim pak tyto osoby samy ozývaly s tím, že jim byl odcizen pas a jsou naživu.
Prapodivný je i nález nepoškozeného cestovního pasu jednoho z únosců. Vzhledem k dokonalému zničení obou letadel je to minimálně zvláštní.
Následky činů
Spojené státy nicméně vyhlásily válku proti terorismu a už následující měsíc vstoupila americká armáda na území Afghánistánu.
Prezident Bush na to konto prosadil vlastenecký zákon, kterým výrazně rozšířil pravomoci bezpečnostních složek, a došlo i k zavedení silnějších bezpečnostních opatření v letecké dopravě včetně důkladných prohlídek nebo nasazení ozbrojených protiteroristických agentů na paluby komerčních letadel.