Vítězné mocnosti účtují s poraženými 1. světové války. Nejvíc je sice osekáno Maďarsko, Rakousko ale také přichází zkrátka. Mírovou smlouvou ze Saint-Germain utrpí i nově vzniklé Československo, které je zatíženo válečnými reparacemi.

Potupné smlouvy jsou podepsané s výmarským Německem, s Bulharskem, Maďarskem, Osmanskou říší a Rakouskem. Právě smlouva s nástupci habsburské monarchie se výrazně dotýká i Čechoslováků.

Je podepsána na zámečku Saint-Germain nedaleko Paříže mezi Rakouskem a 27 spojeneckými státy. Potupný byl samotný průběh vyjednávání a schvalování mírové smlouvy – rakouská delegace čekala za zavřenými dveřmi, kam mohla posílat jen písemné návrhy.

Mírová konference kladla veškerou vinu za válku Německu a Rakousku-Uhersku. Co konkrétně ale smlouva obsahuje?

Československo získává i tratí

Celkem 381 článků smlouvy zahrnuje mimo jiné rozepsání toho, komu ta která část habsburského soustátí připadne. Istrie se tak připojuje k Itálii, Bukovina k Rumunsku a třeba Halič nově patří Polsku.

Čerstvě vzniklé Československo smlouvou získává Rakouské Slezsko a malá území v Dolním Rakousku – Valticko a Západní Vitorazsko. Československo nejenom získává, ale také ztrácí – společně s Rakouskem musí platit válečné reparace.

Zákazy pro Rakušany

Zbytek smlouvy se nicméně věnuje hlavně Rakousku, kterému je výslovně zakázáno spojit se s Německem. Přesně k tomu ale v březnu roku 1938 Hitlerovým anšlusem Rakouska dochází.

Vítězné mocnosti ve smlouvě dále zakazují Rakousku vedení všeobecné branné povinnosti. Stát si může dovolit pouze malou profesionální armádu omezenou na 30 000 vojáků, musí ale zničit veškeré továrny na výrobu zbraní a válečné techniky.

Výraznějšího osekání území se dočkalo jen Maďarsko ve smlouvě z Trianonu, která stanovuje také povinnost platit reparace.