Dobrodruh musí mít v krvi velkou dávku odvahy, aby se vydal tam, kam nedošel ještě nikdo před ním. Jako těchto deset chlapíků. Co při svých výpravách do neznáma objevili? Jakým nebezpečím přitom museli čelit?
Hiram Bingham (1875–1956)
Národnost: Američan
Nejznámější objev: ruiny Machu Picchu v Peru
Dne 24. července 1911 před sebou americký archeolog Hiram Bingham konečně spatřil ruiny Machu Picchu, letního sídla jihoamerických Inků. Jejich civilizaci zničili v 16. století španělští kolonizátoři.
Sídlo ale nikdy zcela neupadlo v zapomnění, historky o jeho existenci si místní předávali z generace na generaci. Až Bingham jej ale znovuobjevil pro moderní svět.
Spolu s dalšími průzkumníky se v rámci univerzitní expedice pro Yaleovu univerzitu v létě roku 1911 vydal hledat zapomenutá města Inků.
Výstup na „Starou horu“
Na mule a pěšky cestoval z města Cuzco, které Inkové označovali za „pupek světa“, do údolí řeky Urubamby v dnešním Peru. Tam mu místní farmáři poradili, kde leží ruiny ztraceného města.
Místo v místním kečuánském jazyce označili za Machu Picchu neboli „Starou horu“. Dalšího dne dorazil Hiram Bingham po strmém výstupu v nepříznivém počasí a v doprovodu jedenáctiletého domorodého chlapce, k ruinám zapomenutého města. Přitom nebyl školeným archeologem, sám sebe označoval za pouhého průzkumníka.
Pastor z Havaje si bere bohatou dědičku
Bingham pocházel z rodiny misionáře, narodil se na Havaji, kde absolvoval i základní vzdělávání. Poté odjel do USA, kde vychodil střední školu a následně započal vysokoškolská studia na univerzitě Yale.
Pokračoval v nich na Kalifornské univerzitě v Berkley, kterou dokončil v roce 1900. Krátký čas působil jako pastor na Havaji, brzy však potkal svoji budoucí ženu Alfredu, dědičku bohaté klenotnické firmy Tiffany.
Nejkratší dobu sloužící guvernér státu Connecticut
Díky finanční podpoře její rodiny mohl absolvovat postgraduální studium na Harvardově univerzitě, kde následně vyučoval historii a politologii. S manželkou měl sedm synů, po rozvodu se v roce 1937 znovu oženil.
Byl i pilotem, v letectvu získal hodnost podplukovníka. V roce 1924 se stal guvernérem státu Connecticut, na postu ale setrval pouze jediný den, neboť byl ihned zvolen senátorem, jelikož jeho předchůdce spáchal sebevraždu.
Byl Bingham předobrazem Indiany Jonese?
V letech 1912 a 1915 vedl Bingham archeologické vykopávky u Machu Picchu, pak byl ale přinucen Peru opustit, protože ho zdejší úřady obvinily, že porušoval zákony. Do země se již nikdy nevrátil.
O svém nálezu sepsal knihu Ztracené město Inků, která se stala bestsellerem. Říká se, že byl jednou z možných předloh pro postavu Indiany Jonese.
Ovšem objevy map z roku 1874, znázorňujících Machu Picchu, zpochybňují Binghamovo prvenství ve znovuobjevení tohoto inckého sídla.
Wendell Phillips (1921–1975)
Národnost: Američan
Nejznámější objev: země královny ze Sáby
Narodil se v Kalifornii, kde jeho matka působila jako zlatokopka během zlaté horečky, ke jmění však nepřišla. Phillips trpěl jako dítě obrnou, ze které se vyléčil, až když mu bylo dvacet let.
Paleontologii studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, jeho studia však přerušila druhá světová válka, během níž sloužil u obchodního loďstva. Už v průběhu studií se účastnil expedic hledajících fosilie v Arizoně, Oregonu a Utahu.
Od Egypta po Jihoafrickou republiku
Ačkoli neměl žádné zkušenosti jako archeolog, díky svému charismatu a přesvědčivosti se dostal do čela archeologického průzkumu Afriky, kterého se účastnilo na 50 odborníků.
Během 26 měsíců trvání prozkoumala expedice kontinent od Egypta až po Jihoafrickou republiku. Nejcennějším objevem byly čelisti a zuby hominida z lokality Swartkrans v JAR. Výprava se v USA těšila značné popularitě.
Cesta kadidla, exotického koření a vzácných dřev
V roce 1951 se pak Phillips vypravil zkoumat Arabský poloostrov na návrh tehdejšího jemenského krále.
Expedice zamířila do starobylého města Timna, jež se nacházelo na významné obchodní cestě, po které se ve starověku do Evropy dostávaly z Arábie luxusní komodity, jako bylo kadidlo, koření a látky.
Díky studiu vrstev podloží se jim podařilo sestavit časovou osu města až do 8. století př. n. l.
Kde žila královna ze Sáby?
Vedle Timny zkoumala výprava také město Ma’ribu, o němž se říká, že bylo hlavním městem říše Sába, spojovaného s biblickou královnou ze Sáby, kterou miloval moudrý hebrejský král Šalamoun.
Vykopávky zahrnovaly přehradu Marib, která byla největším vodním dílem tohoto typu ve starověku, a také chrám Awwam, jež byl nejdůležitějším chrámem sabejského lidu, používaným 1200 let před vznikem islámu. Výpravu přerušil nájezd beduínských válečníků, sám Philips byl krátce zajat.
Nejbohatší ropný magnát
Následně se z něj stal ropný magnát, když mu ománský sultán udělil práva na těžbu ropy, mědi a rybolov v Ománu. Část z nich Phillips směnil za práva na nerostné suroviny ve Venezuele, Indonésii a Libyi.
Do roku 1975 tak byl Phillips největším jednotlivým držitelem ropných koncesí na světě s čistým jměním 120 milionů amerických dolarů, dnešní hodnota by činila cca 580 milionů dolarů čili 13,5 miliardy korun.
Drsný dobrodruh, obklopený ženami
Wendell Phillips velmi dbal na svůj veřejný obraz. Prezentoval se jako dobrodruh s koltem ráže 45 za pasem obklopený atraktivními ženami. Na jeho výpravách nechyběly fotoaparáty a kamery, přichystané poskytnout svědectví o jeho dobrodružstvích.
Pořádal tiskové konference a o svých úspěších informoval prostřednictvím telegramů i prezidenta USA.
William Montgomery McGovern (1897–1964)
Národnost: Američan
Nejznámější objev: Zakázané město Lhasa
Dalším dobrodruhem, jehož život se mohl stát předlohou pro filmového Indiany Jonese ztvárněného Harrisonem Fordem, mohl být William Montgomery McGovern. Jeho život byl ale snad ještě dobrodružnější.
Než mu bylo třicet let, stihl se stát budhistickým knězem, studovat na Oxfordu i Sorbonně, prozkoumat Amazonku a projít nezmapované části Himálají. Mluvil 12 jazyky, přitom neslyšel na jedno ucho.
Budhistický mnich dobrodruhem
Ačkoli se narodil v New Yorku na Manhattanu, už ve věku šesti týdnů ho matka vzala do Mexika, kde zažil tamní revoluci. Dětství a dospívání strávil v Asii, kde se ve 20. letech stal „lékařem bohosloví“ v budhistickém klášteře v japonském Kjótu.
Poté studoval na pařížské Sorbonně, berlínské univerzitě, londýnské univerzitě a na Oxfordu. Krátce po promoci se vypravil na svoji první velkou expedici do horského království Tibetu.
V převleku do Zakázaného města
S několika tibetskými pomocníky prošel zasněženými průsmyky Himálají. V mrazivém chladu stál nahý, aby mu jeho služebníci mohli natřít tělo hnědou barvou a do očí mu vstříkli hnědou barvu, aby ztmavili jejich modř.
Takto přestrojenému se McGovernovi podařilo, jako prvnímu bělochovi vůbec, nepozorovaně vniknout do Zakázaného města – Lhasy. Následně na dům, kde se ukryl, zaútočil zfanatizovaný dav kameny. Jemu se ale podařilo utéct zadem a k davu se přidat. Nakonec byl vzat do ochranné vazby a následně deportován do Indie.
Válečný zpravodaj, jenž mluví řečí nepřítele
O několik let později se vypravil na expedici do amazonského pralesa hledat ruiny inckých staveb. Během výpravy ho napadla obří anakonda, přežíval na mase opic a místní kmen ho donutil vypít halucinogenní směs.
McGovern byl však i novinář, během druhé čínsko-japonské války působil jako korespondent z Dálného východu. Když se USA zapojily do druhé světové války, mohl díky znalosti japonštiny vyslýchat zajatce.
Psal rovněž tajné zprávy o schopnostech a záměrech nepřátel pro prezidenta Roosevelta (1882–1945) a náčelníky jeho štábu.
Percy Fawcett (1867–1925)
Národnost: Angličan
Nejznámější objev: hledání ztracené město v brazilské Amazonii
Ne nadarmo byl považován za posledního viktoriánského badatele a „amazonského Davida Livingstonea“. Dobrodružství měl v krvi.
Do Jižní Ameriky podnikl sedm odvážných expedic a jeho bratrem nebyl nikdo jiný než horolezec a autor dobrodružných knih Edward Douglas Fawcett. Percy nejprve sloužil u britského královského dělostřelectva, později i u tajné služby. Od roku 1901 začal provádět mapování pro Královskou geografickou společnost.
Šest úspěšných výprav do jihoamerického pralesa
Na první cestu do Jižní Ameriky se vydal roku 1906, následovalo ještě dalších pět. Během nich udělal několik důležitých zeměpisných objevů a probádal dříve neprozkoumané oblasti kontinentu.
Jako první člověk ze Západu zřejmě spatřil 18,5 metru dlouhou anakondu či obří pavouky rodu Apazyuca. Jeho dobrodružství inspirovala spisovatele Arthura Conana Doyla (1859–1930) k sepsání sci-fi románu Ztracený svět.
Osudná výprava k nalezení ztraceného města Z
Pěvně věřil, že v džungli amazonského pralesa, na území dnešní Brazílie, se ukrývají ruiny ztraceného města, které pojmenoval Z. Dne 20. dubna 1925 se proto vypravil na svoji poslední expedici do oblasti Mato Grosso.
Doprovázel ho syn Jack a dlouholetý přítel Raleigh Rimell. Ještě 29. května od něj manželka obdržela telegram, pak se Percy Fawcett a jeho tým odmlčel navždy. Dále už o nich nikdo neslyšel. Zřejmě podlehli exotické nemoci, nebo byli zabiti domorodci.
Roy Chapman Andrews (1884–1960)
Národnost: Američan
Nejznámější objev: fosilie dinosauřích vajec
V jedné ze svých knih napsal: „Narodil jsem se jako průzkumník. Nemohl jsem dělat nic jiného a být u toho šťastný.“ Už jako dítě prozkoumával lesy, pole a vody v okolí rodného města, naučil se i střílet.
Zajímal se o preparaci zvířat, čímž si vydělával na platbu školného. Jeho největším snem bylo pracovat v Americkém přírodovědném muzeu v New Yorku.
Když tam pro něj neměli vhodnou pozici, nechal se zaměstnat jako správce oddělení preparace, a přitom chodil dál do školy. Na Kolumbijské univerzitě se věnoval studiu savců.
Přes Čínu do Mongolska a pouště Gobi
V letech 1909 až 1910 plul do východní Indie, kde sbíral hady, ještěrky a pozoroval mořské savce. V roce 1913 se plavil do Arktidy, aby získal vzorek velryby grónské pro muzeum. I když neuspěl, natočil unikátní snímky tuleňů.
Spolu s manželkou se o 4 roky později účastnil expedice po čínských provinciích. V roce 1920 pak Andrews začal plánovat expedici do Mongolska a pouště Gobi přes Čínu. Nalezli při ní fosilii nosorožce bezrohého a dalších vymřelých živočichů.
Místo lidských ostatků dinosauří vejce
Jelikož věřil teorii, že původ lidstva je v Asii, uspořádal mezi lety 1922 až 1928 několik středoasijských expedic.
Na lidské ostatky při nich nenarazil, ale dne 13. července 1923 objevila skupina vědců hnízdo plné vajec dinosaurů, zřejmě ceratopsiana, dále dinosauří kosti a fosilie pravěkých savců. V roce 1934 se pak Andrews konečně stal ředitelem Přírodovědného muzea. I on by mohl být jednou z předloh pro Indianu Jonese.
Otto Rahn (1904–1939)
Národnost: Němec
Nejznámější objev: pátrání po svatém grálu
Už od dětství se Rahn zajímal o legendy. Jeho pozornost přitahovala především středověká epická báseň z pera německého spisovatele Wolframa von Eschenbacha (1170–1220), nazvaná Parzival.
Tento hrdina se snažil najít svatý grál, pohár, z něhož pil Ježíš Kristus při Poslední večeři. Během vysokoškolských studií se proto Rahn zaměřil na studium Katarů neboli albigenských. Toto náboženské hnutí působilo od 12. století ve Francii a Itálii. Považovali se za pravé křesťany a brojili proti katolické církvi.
Kataři jsou klíčem k nalezení svatého grálu
Proto je začala vyšetřovat inkvizice, jejíž činnost vyvrcholila roku 1244 masakrem ve francouzské pevnosti Montségur, při němž bylo upáleno téměř 250 katarů. V roce 1931 odcestoval Rahn do Pyrenejí, aby zde vedl výzkum.
Měl za to, že existuje přímá souvislost mezi Eschenbachovým Parzivalem a katarskými tajnostmi kolem svatého grálu. Domníval se, že odpověď najde právě u Montséguru, poslední výspy Katarů.
O svých výpravách sepsal knihy, čímž k sobě přitáhl pozornost šéfa nacistické SS, Heinricha Himmlera (1900–1945), který byl okultismem posedlý.
Tvrdý trest za opuštění SS
V roce 1936 se Rahn stal řádným členem SS, ač se netajil svými homosexuálními sklony, a dokonce se stýkal s odpůrci režimu. Kvůli tomu následně upadl v nemilost nacistického vedení a musel sloužit jako strážce v koncentračním táboře v Dachau.
Kvůli tomu, co tam viděl, z SS roku 1939 vystoupil, ovšem ne bez následků. Šlo po něm gestapo, jež mu nabídlo, aby spáchal sebevraždu. Následně zmizel. Jeho zmrzlé tělo bylo nalezeno v březnu 1939, ve výročí pádu Motséguru, na úpatí hory Söll v Rakousku.
Farish Jenkins (1940–2012)
Národnost: Američan
Nejznámější objev: Tiktaalik – ryba s náznakem nohou, uší a nosu
Jenkins přednášel paleontologii na Kolumbijské univerzitě a Harvardu, ale měl znalosti i z geologie a zoologie. Byl excentrickým, ale velmi oblíbeným učitelem. Podnikal rovněž četné výpravy, na které se odíval ve stylu Indiany Jonese.
Nosil čepici s králičí kožešinou, sportovní kapesní hodinky, láhev vody a pušku. S terénními pracemi začínal v Africe, kde studoval nosorožce černé, což se mu málem stalo osudným, když ho jeden z nich napadl.
Jeho objev vysvětlil přechod ryb na souš
Časté expedice podnikal do severní Kanady a Grónska, aby tam v extrémních klimatických podmínkách pátral po fosiliích. Jedním z jeho hlavních objevů je Tiktaalik roseae, což je ryba s náznakem nohou, uší a nosu, která žila před 375 miliony let.
Díky tomuto nálezu pomohl Jenkins objasnit evoluční přechod ryb ve čtvernožce. Objevil také jednu z nejstarších známých žab Prosalirus bitis. Když mu byla diagnostikována rakovina, řekl: „Jako paleontolog znám vymírání.“ Zemřel roku 2012 na zápal plic.
Abdul Quadir Timori
Národnost: Afghánec (Paštun)
Nejznámější objev: záchrana Mes Aynak
Mes Aynak je významné archeologické naleziště, ležící asi 40 km jihovýchodně od afghánského Kábulu v provincii Lógar.
V místě se nachází největší měděné ložisko v Afghánistánu, stejně jako pozůstatky starobylého osídlení, například sochy Buddhy, sloupy a klášterní komplex o rozloze 40 hektarů.
K osídlení tohoto místa došlo v minulosti zřejmě právě proto, že se zde nacházelo naleziště mědi, ze které ve starodávné huti razili mince a vyráběli cenné předměty.
Historie versus bohatství
Mes Aynak se rovněž nalézal na Hedvábné stezce, proto zde byly nalezeny artefakty staré až 5000 let, pocházející z Číny či Indie. Archeologům se podařilo doposud odkrýt asi jen 10 % bohatství, jež Mes Aynak ukrývá.
V roce 2007 byl důl prodán čínské těžební společnosti, a tak hrozí zničení tohoto unikátního místa. Afghánský archeolog Abdul Quadir Timori se velice zasloužil o to, aby o Mes Aynaku vznikl dokumentární film.
Ten spatřil světlo světa v roce 2014 a měl pomoci archeologické naleziště zachránit.
James Patton (*1941)
Národnost: Američan
Největší objev: 20 000 vzorků savců
Patton je americký evoluční biolog a mammalog (zabývá se studiem savců). Celých 40 let byl kurátorem savců v Muzeu zoologie obratlovců na Kalifornské univerzitě v Berkeley a zároveň jedním z nejzkušenějších mammalogů, pracujících v terénu.
Svými objevy a studiemi významně přispěl k systematice dělení obratlovců, zejména drobných savců, jako jsou hlodavci, vačnatci a netopýři. Také se zabýval dopadem změn klimatu na severoamerické savce.
5x v ohrožení života
Během své kariéry se vydal studovat savce do odlehlých částí světa, přičemž pětkrát ztroskotal. Největším dramatem bylo jeho ztroskotání v roce 1966 u pobřeží Mexika, tehdy byl ještě student.
Na malé plachetnici ho vezl mexický rybář, když je na moři přepadla bouře, která téměř potopila jejich loď. Uvízli v neznámé zátoce, kde bojovali o holý život celých deset dní.
Při cestě kolem pobřeží Kostariky zase jeho loď zachvátil oheň a Patton dlouho přežíval pouze na záchranném člunu s dalšími třinácti členy posádky. V roce 1992 se pak na řece Amazonce jeho loď potopila za méně než minutu.
Ivan Šprajc (*1955)
Národnost: Slovinec
Největší objev: ruiny mayské civilizace
Docent Slovinské akademie věd studoval nejprve archeologii na univerzitě v Ljublani, následně historii na univerzitě v Mexiku, kde získal i doktorát z antropologie.
Zkoumal význam astrologie pro mezoamerické indiány a vliv orientace planet a hvězd na budování jejich sídel. Zaměřil se přitom na planetu Venuši. Poté se vrhl na hledání ruin indiánských civilizací v deštném pralese. Podnikl celkem jedenáct výprav.
Pátrání po mayských sídlištích
Soustředil se především na oblast Campeche v Mexiku, nacházející se v centrální části poloostrova Yucatan, kterou obývali Mayové. Při prodírání se neprostupnou džunglí s mačetou v ruce se mnohokrát ocitl v nebezpečí života.
Narazil na pumy a jaguáry, ale mnohem větší hrozbou pro něj byli jedovatí hadi a hmyz. Svými expedicemi se Šprajc zasloužil o nalezení dříve neznámých archeologických nalezišť včetně velkých center s rozsáhlými komplexy staveb v oblasti nedaleko města Tamchén.
