Habsburský císař Karel VI. zamíří a střelí. Pod jeho přesnou ranou padne huňatý medvěd. Když mu lovčí přinesou trofej, spokojeně kývne. Kromě lovu jsou hlavní vášní trochu nerozhodného panovníka ještě jeho dvě dcery a hudba, kterou miluje.
Povahu císaře Karla VI. (1685–1740) silně ovlivní jeho pobyt na španělském dvoře. Poznává zde přísná a úzkoprsá pravidla dvorského rituálu. Vyhovují mu, a proto je zavádí i na vídeňském dvoře.
V soukromí ve chvílích strávených s rodinou ale masku škrobených rituálů odhazuje a chová se nenuceně. Hýří humorem a dokonce mluví vídeňským dialektem.
Večery s oblibou tráví s manželkou a dětmi, poslouchají hudbu, hrají karty nebo se baví na divadelním představení.
Panovník skládá opery
Podobně jako jeho starší bratr Josef I. (1678–1711) i sám Karel VI. má výrazné nadání pro hudbu. Dokonce se stává autorem hned několika oper, ovšem žádná se bohužel do dnešních dnů nedochovala.
Sám se dokonce dokáže postavit i k dirigentskému pultíku. V roce 1724 diriguje Caldarovu operu Euristeo.
Na okázalost v jídle si nepotrpí
Karlův dvůr je nesmírně početný, a proto i finančně nákladný. Výdaje jsou často vyšší než příjmy. Vysoké částky nutné na provoz způsobuje skutečnost, že každý z členů habsburské rodiny má už od svých šesti let svůj dvůr.
Jenom čerstvá petržel stojí ročně 4000 zlatých (za tuto cenu bylo možné v 1. polovině 18. století získat i celé panství). Ovšem panovník se nepřejídá a ani konzumaci vína moc nedá. Většinou si vystačí s prostými jídly.
„S výjimkou svátečních dnů žil Karel dosti skromně,“ píše současný rakouský historik Frank Huss.
V oblékání má nejraději černou
Španělskou módu prosazuje i v oblékání. Sám chodí celý v černém obleku, pouze punčocháče má červené a oděv doplňuje klobouk bohatě zdobený pery. Ve státním rozpočtu ale i tak vydává velké částky na reprezentaci.
„Podobně jako Josef I. udržoval i Karel VI. nádherný dvůr, i když nebyl svým založením tak marnotratný jako jeho bratr a v okázalostech si příliš neliboval,“ uvádí Huss.
Karel VI. volí spíše prosté šaty a výdaje na diktuje spíše počet osob na dvoře než císařův náročný vkus.
