Skip to content

Pozlatily Zemi meteority, nebo tu bylo zlato odjakživa?

Už to vypadalo, že se odborné kruhy shodly. Zlato je mimozemského původu a doručily je k nám meteority. Stačilo najít přesvědčivé důkazy. Nicméně výzkum ukázal, že tato teorie nemusí mít vůbec pravdu. Kde se tedy zlato na Zemi vzalo?

Teorie mimozemského původu

Zlato by nemělo být jen vzácné, podle vědců by se v zemské kůře nemělo vlastně vůbec vyskytovat! Důvodem je to, jak se naše planeta v dávné minulosti formovala. Roztavené železo se v té době stáhlo do žhavého jádra Země a vzalo při tom s sebou i naprostou většinu vzácných kovů. Těch by přitom v jádru mělo být naprosto ohromující množství.

meteority01
Popisek k obrázku doplníte kliknutím na obrázek a následně na symbol úprav.

Je ho příliš mnoho

Podle odhadů by zlato, platina a další vzácné kovy dokázaly pokrýt celou zeměkouli ve čtyřmetrové vrstvě. Na povrchu by ale podle propočtů mělo takto zbýt jen nepatrné množství. Tak nepatrné, že i 1 gram zlata na tunu horniny je moc. Konkrétně je to 10krát víc, než výpočty ukazují. Nabízí se tedy vysvětlení, že se zlato na povrch naší planety dostalo při takzvaném konečném bombardování Země meteority před 3 miliardami let. Byly bohaté na vzácné kovy a obohatily o ně svrchní vrstvy planety.

Foto2
Podle jiné teorie tu zlato bylo už v dobách, kdy naše planeta připomínala jen ohnivou kouli lávy a magmatu.

Teorie pozemského původu

To, že meteority pozlatily povrch Země, ale neodpovídá jiným nalezeným důkazům. Pozůstatky meteoritů z období, kdy k bombardování mělo dojít, mají jiné složení, než se očekávalo, a zlaté žíly byly navíc nalezeny v daleko větší hloubce, než by se tímto způsobem mohlo dostat. Veškeré zlato nebo alespoň jeho drtivá většina proto musela být na planetě přítomna už od počátku jejího formování.

Foto3
Spousta zlata je dodnes pod mořskou hladinou. Během staletí se sice vytěžilo tisíce tun pod zemí, ale pod hladinou moří a oceánů je podle odhadů astronomických 20 tisíc tun zlatého kovu.

Zlaté jádro planety

Největší část zásob tohoto vzácného kovu pak opravdu pohltilo jádro, jak tvrdí také konkurenční teorie. Nicméně zhruba 0,2 procenta zlata se nakonec udrželo v oceánu magmatu zhruba 700 kilometrů pod povrchem planety. Z této, pro člověka nedosažitelné, hloubky drahý kov nakonec vydolovaly vulkány, které je při erupcích vytáhly zpět blíže k povrchu. Tato teorie nyní čeká na laboratorní potvrzení. Vědci totiž musí prozkoumat rozpustnost zlata v magmatu.

Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Vesmír Zobrazit více …