Skip to content

Neuvěřitelné: Nová pozorování pilířovitých struktur v mlhovině Carina!

Pomocí přístroje MUSE a dalekohledu ESO/VLT vědci získali působivá nová pozorování mohutných pilířovitých struktur v mlhovině Carina. Mezinárodní tým provedl analýzu několika pilířů v různých mlhovinách a dospěl k závěru, že se v tomto případě jedná spíše o ‚pilíře zániku‘ – což je v kontrastu s pojmenováním známého útvaru podobného typu, který se nachází v Orlí mlhovině a je nazýván Pilíře stvoření.

Sloupy a pilíře zachycené na novém snímku mlhoviny Carina (Carina Nebula) jsou mohutnými oblaky prachu a plynu, které leží v oblasti s probíhajícím vývojem hvězd vzdálené od nás asi 7 500 světelných let. Pozorování těchto útvarů získali vědci s pomocí přístroje MUSE a dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope).

02
Very Large Telescop (VLT).

Mimořádnou předností zařízení MUSE je schopnost najednou pořídit tisíce snímků mlhoviny v různých spektrálních oblastech elektromagnetického záření. To astronomům umožňuje zmapovat chemické složení a fyzikální vlastnosti hmoty v různých částech mlhoviny.

03
Mlhovina Carina Nebula.

Kromě nově získaných dat měli vědci k dispozici také snímky podobných struktur v Orlí mlhovině (Eagle Nebula, jedná se o známé Pilíře stvoření) a útvarů v mlhovině NGC 3603. Provedli analýzu celkem deseti pilířů a podařilo se jim odhalit přímou spojitost mezi zářením vydávaným blízkými hmotnými hvězdami a strukturami samotných pilířů. Ironickým faktem je, že jedním z prvních důsledků formování nové hmotné hvězdy je počátek zániku oblaku, ze kterého se zrodila. Myšlenka, že hmotné hvězdy mají nezanedbatelný vliv na své okolí, není nová: je známo, že tyto hvězdy vydávají značné množství intenzivního ionizujícího záření, které je schopné zbavit neutrální atomy elektronů. Důkazy vzájemného působení mezi hvězdami a jejich okolím je však obtížné získat pozorováním.

04
Mlhovina NGC 3603.

Členové týmu analyzovali efekty tohoto vysoce energetického záření na strukturu pilířů. Proces působení je znám jako fotoevaporace, plyn je nejprve ionizován a následně se rozptýlí do okolí. Pozorováním výsledků fotoevaporace – při které mimo jiné dochází ke ztrátě hmoty z pilířů – se vědcům podařilo odhalit příčiny. Byla nalezena zřejmá korelace mezi množstvím ionizujícího záření emitovaného nedalekými hvězdami a rychlostí rozptylování hmoty pilířů.

05
Evropská jižní observatoř v Chile.

Když mladé hmotné hvězdy pomáhají ničit oblast, která jim dala vzniknout, mohlo by se zdát, že se jedná o kosmickou pohromu. Veškerou složitost mechanismů zpětných vazeb vzájemného působení hvězd a pilířů však zatím chápeme velmi chabě. Pilíře mohou vypadat jako hustá oblaka, ale ve skutečnosti jsou i tyto části mlhovin oblastmi s velmi rozptýleným materiálem (plynem a prachem). Je proto možné, že záření a hvězdný vítr mladých hmotných hvězd naopak pomáhají vytvářet hustější oblasti v pilířích, které se následně mohou dále hroutit a umožnit vznik dalších hvězd.

Foto: ESO
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika Zobrazit více …