Skip to content

Květnové povstání: Němce zastaví hromady sutin a nábytku!

epochaplus cervena

„Německý četař dal nastoupit německou posádku na stadion, naši lidé si vzali jejich pušky na ramena, obstoupili četu a doprovodili ji do kasáren,“ vzpomíná mladý velitel povstalecké skupiny František Wiendl (*1923) na události z 5. května 1945, kdy v Klatovech propukne povstání proti německým okupantům.

Podle pamětníka získávají klatovští povstalci mnoho německých zbraní bez jediného výstřelu. Poté čekají na příjezd jednotek 3. americké armády generála George S. Pattona (1885–1945), která stejného dne vyrazí osvobozovat západní a jihozápadní Čechy. Jde jednak o reakci na vypuknutí protinacistického povstání v Praze, kde od rána vysílá povstalci ovládnutý Český rozhlas výzvy na osvobození Protektorátu Čechy a Morava a na pomoc Praze, jednak na blížící se sovětská a americká vojska, která se chystají udělit rozhodující „lekci“ více než milionové okupační armádě německého maršála Ferdinanda Schörnera (1892–1973) ovládající český prostor.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Barikáda v pražské Terronské ulici.

Část českého pohraničí, Slezska a východní Moravy je již v držení Spojenců. Zbytek země se bouří. 1. května 1945 začínají přerovští občané vyvěšovat československé vlajky, je vyhlášen národní výbor, v ulicích rostou barikády. Moravané odzbrojují německé a maďarské vojenské hlídky, snaží se obsadit přerovské nádraží a zmocnit se města. Do povstání se zapojí partyzáni z okolních lesů a uprchlí sovětští váleční zajatci. Ale klatovský průběh se neopakuje! Německé velení vytlačí rebely z města a vyhlásí stanné právo. Mnoho z povstalců uteče do lesů, jiní jsou zabiti v bojích, dalších 21 z nich je 2. května 1945 popraveno v Olomouci. 

Südostfront: (Griechenland) Ein deutscher General besucht die Akropolis. PK-Aufnahme: Kriegsberichter: Scheerer (Sch.) 4619-41.
Maršál Ferdinand Schörner.

K Přerovu se přidá Olomouc, povstání však bude potlačeno. K rebelům se připojí Nymburk, Turnov, Poděbrady, Semily, Stará Paka, Beroun, Plzeň a další města. Kromě civilistů se do povstání zapojí i čeští četníci, oddíly vládního vojska, partyzáni a jednotky ruské osvobozenecké armády – takzvaní vlasovci vedení generálem Andrejem Vlasovem (1901–1946). 5. května ráno vypukne otevřená vzpoura i v hlavním českém městě a Česká národní rada vyhlásí konec Protektorátu Čechy a Morava. Vzápětí v Praze propuknou otevřené boje s Němci, především o ovládnutí Českého rozhlasu, Staroměstské a Novoměstské radnice, vlakových nádraží, důležitých podniků a muničních skladů.

vitani Amiku Plzen
Vítání Američanů v Plzni.

Příslušníci SS ignorují vyhlášení české nezávislosti a střílí do Pražanů. Kromě ztráty území se obávají ruského zajetí. Snaží se probít na západ k americké armádě. „Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky! Pomozte Československému rozhlasu ve Schwerinově třídě,“ zní zoufalé hlášení z rozhlasu z dnešní Vinohradské ulice. Povstalci vědí, že je jich méně a mají jen lehké zbraně. Proto v noci z 5. na 6. května vyroste v ulicích Prahy přes 2000 zátarasů. Německé tanky se snaží prolomit barikády a na metropoli padají pumy. Nacisté nemohou prostoupit přes některé zátarasy, proto před sebou někde ženou zajaté české muže, ženy i děti.

znicena radnice
Zničená Staroměstská radnice.

Odpoledne 7. května dochází střelivo. Pražané se ani nedočkají pomoci amerických vojsk, které jsou již v Plzni. 8. května navíc metropoli opustí ustupující vlasovci. Pokračují boje o každý metr, Praha hoří, probíhají popravy. Štěstím je, že se Schörner dozví o  německé kapitulaci, podepsané 7. května Alfredem Jodlem (1890–1946). V odpoledních hodinách 8. května 1945 ji následuje dohoda o složení zbraní výměnou za volný průjezd Němců Prahou. V metropoli však stále zůstávají některé fanatické oddíly SS a Němci, kteří nestihli odejít…

Tento článek vznikl ve spolupráci s archivem Paměť národa.

Foto: Paměť národa, wikipedia.org. Textová spolupráce Petr Koutský, youtube.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …