Skip to content

Hitlerův nečekaný spojenec? Kennedy!

Okamžitě musí tu větu ze svého projevu odstranit!“ rozčilují se nejvyšší představitelé amerického ministerstva zahraničí. V žaludku jim leží následující prohlášení: „Za nic na světě nemohu pochopit, proč by chtěl někdo riskovat válku pro nějaké Československo.“ Jeho autorem je velvyslanec v Londýně Joseph Kennedy, otec budoucího amerického prezidenta a zarytý zastánce politiky smíru s Hitlerem.

To má být vtip?!“ pozastavují se na sklonku roku 1937 v Bílém domě nad informací, že novým velvyslancem USA v Londýně se má stát schopný obchodník Joseph Kennedy (1888–1969). „Tato představa prezidenta Roosevelta natolik rozesmála, že málem spadl z invalidního vozíku, na který byl trvale upoután,“ uvádí současný britský autor James Pool. Přesto je dotyčný 17. ledna 1938 jmenován do funkce.

2
Časy, kdy byl Joseph Kennedy nejmladším americkým prezidentem banky, jsou dávno pryč. V roce 1938 se vydává na dráhu diplomata s vlastní politickou koncepcí.

Brání vlastní syny

Od počátku jeho mise je zřejmé, že se v pohledu na dění v Evropě silně rozchází s oficiální americkou zahraniční politikou. Ne, diplomat Kennedy rozhodně není. Je to byznysmen a burzovní makléř, který si dovede spočítat, na kolik by hrozící válečný konflikt mohl vyjít. Také je to otec čtyř synů, z nichž dva jsou již ve věku, kdy by mohli narukovat. „Chtěl bych vám položit jednu otázku – víte o nějakém světovém sporu nebo problému, který by stál za to, aby za něj váš syn nebo syn kohokoli jiného položil život?“ prohlašuje v létě 1938 v jednom ze svých projevů v Anglii. „Všechny kompromisy s Německem jsou nereálné,“ varuje ho tehdy člen britského parlamentu Winston Churchill (1874–1965). Kennedy toho však nedbá a sbližuje se s premiérem Nevillem Chamberlainem (1869–1940), zastáncem politiky tzv. appeasementu, tedy ustupování agresivní straně, v tomto případě Adolfu Hitlerovi (1889–1945).

Bild 183-H12967
Britský premiér Neville Chamberlain přijíždí do Mnichova – vybaven Kennedyho zprávou.

Přes prsty nedostane

Jakmile se zprávy o aktivitách Josepha Kennedyho dostanou do Washingtonu, prezident Roosevelt zuří. „Je nejvyšší čas, aby mu dal někdo přes prsty, a to pořádně!“ pronáší na adresu velvyslance. Nic takového se ovšem nestane, a tak Kennedy může svoji vlastní politiku na britských ostrovech provozovat dál. Doba spěje k osudné mnichovské dohodě. K jejímu podpisu ostatně sám Kennedy přispěje, když premiéra Chamberlaina na cestu do Německa na sklonku září 1938 vybaví zprávou o hrozbě, jakou představuje luftwaffe pro evropská města. Mnichovská dohoda by se měla stát jakýmsi vodítkem pro další kompromisy s Německem,“ nepřestává pak přilévat olej do ohně Kennedy.

4
Velkou oporou je americkému velvyslanci v Londýně slavný letec Charles Lindbergh. I on sympatizuje s třetí říší.

Československý exilový ministr zahraničí Jan Masaryk (1886–1948) mu za to nemůže přijít na jméno. Rozhořčení z Kennedyho aktivit ovšem panuje i v jeho domovských Spojených státech. Týden nato musí před znervóznělými lidmi vystoupit sám prezident Roosevelt a potvrdit, že se oficiální politika vůči Německu nijak nezměnila a USA budou nadále prosazovat izolaci Adolfa Hitlera.

5
Prezident Roosevelt musí kvůli Kennedymu uklidňovat Američany.

Zarytý antisemita

Kennedy se zatím v Londýně setkává s německým velvyslancem Herbertem von Dirksenem (1882–1955). „Pochází z Bostonu, kde za posledních 50 let nepřijali do žádného golfového klubu jediného Žida… Takový postoj je ve Spojených státech celkem běžný, ale všichni se snaží o tom příliš hlasitě nemluvit,“ posílá Dirksen zprávu o schůzce do Berlína. Kennedy se projevuje také jako zarytý antisemita, směle by se mohl měřit s předními nacistickými ideology. Vypuknutí druhé světové války v září 1939 je ale pro něj těžkým políčkem. Diplomatickou misi v Londýně opouští o rok později. Nestojí o to, aby byl zabit v této, z jeho pohledu nesmyslné válce.

Foto: wordpress.com, wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …