Svatyně Beglik Tash je archeologická lokalita, nacházející se v Bulharsku. Tato svatyně je známá svými skalními mohylami, reliéfy a neolitickými menhiry. Beglik Tash se nachází na úpatí hory Strandža, v blízkosti přírodní rezervace Ropotamo.
Najdeme ji asi 40 kilometrů od Burgasu a pět kilometrů od známého letoviska Primorsko, v blízkosti bývalé rezidence Perla, což bylo lovecké sídlo komunistického prezidenta Todora Živkova (1911–1998).
Právě z tohoto důvodu byla unikátní památka pro veřejnost celá desetiletí téměř nedostupná.
Archeologické výzkumy lokality začaly proto teprve v roce 2001. Starověká svatyně byla postavena v místech, kde vedly cesty z ústí řeky Ropotamo do dnešního Primorska a ze starověkého města Ranuli do přístavní zátoky.
Skutečné stáří?
Období vzniku svatyně sahá pravděpodobně do doby bronzové, což znamená, že je oficiálně stará přibližně 4000 let. Byla postavena megalitickou kulturou, která tuto oblast obývala v dávných dobách.
Někteří neortodoxní badatelé tvrdí, že je stará dokonce i více než 11 000 let. Podle některých historiků se o její vznik zasloužil thrácký kmen Skirmianů. Thrákové sem však přišli až mnohem později, když už byl komplex postaven.
Přizpůsobili ho pro svá božstva a užívali jej dále jako svatyni v období asi 1500–400 let př. n. l. Skalní bloky, některé vážící mnoho tun, jsou částečně opracovány a uspořádány do specifických seskupení.
Archeology zaujaly zejména umělé rytiny na megalitických kamenech v okolí. Dospěli proto k závěru, že svatyně souvisí s uctíváním boha Slunce a velké bohyně Matky a že její území sloužilo jako dějiště tajemných rituálů.
Legendární, magické místo
Podle místní legendy dokonce tuto svatyni navštívili starořecká mytologická postava Jásón a mořeplavci Argonauti, jež podle legendy nalezli zlaté rouno (kůže s vlnou ze zlatého berana).
Místo tedy bylo velmi posvátné.
Traduje se, že klenutým otvorem na úpatí Apoštolského kamene, což je obrovská skála ve tvaru obráceného srdce, kde kámen spočívá jen na dvou bodech, přicházeli zasvěcenci z nadvlády boha Slunce do podzemního království bohyně Matky.
Samotný vstup do svatyně je z jihozápadu. Na východním konci kamenného kruhu se nachází Manželské lože, kde se v noci před letním slunovratem rituálně konala svatba mezi Sluncem a bohyní Matkou.
Trůn velekněze, který se kdysi nacházel na jedné ze skal, spadl a dnes leží na zemi. Takzvaný Broušený kámen byl ve skutečnosti vyhozen do povětří v 50. letech 20. století, kdy byl areál využíván jako kamenolom.
Podle senzibilů má však celá svatyně silnou pozitivní energii, a proto ji dnes kromě turistů a badatelů začali ke svým rituálům vyhledávat také novodobí pohané. Lze snad tedy říci, že Beglik Tash začal znovu plnit svoji posvátnou funkci?
