Domů     Jak Austrálie prohrála válku s ptáky emu
Jak Austrálie prohrála válku s ptáky emu
22.6.2024

Ve 30. letech minulého století vytáhla australská armáda proti nečekanému nepříteli. Tím byli ptáci emu, kteří spásali farmářům obilí. Výsledek? Emuové vyhráli a pověst vlády utrpěla zdrcující porážku. Jak se kuriózní příběh odehrál?

Skupina tří vojáků pod velením majora Mereditha, jeden dokumentarista, dva lehké kulomety Lewis, deset tisíc nábojů a několik nákladních aut.

Tuto sílu vyslal na podzim roku 1932 australský ministr obrany, sir George Pearce, aby zúčtovala s hejny nelétavých ptáků emu. Ti se v Západní Austrálii kvůli suchu stěhovali k lidským farmám a ničili úrodu.

Zoufalí zemědělci žádali o pomoc a vláda se uvolila jim vyhovět. Ministr očekával snadné vítězství a jednoduchý zisk kladných politických bodů. Ošklivě se ale přepočítal.

Na emu s kulometem

reklama

Dva dny se vojáci v oblasti snažili nahánět asi 20 000 ptáků emu, ale ptáci se vždycky rozutekli a z lovu nic nebylo. Potom se bojová skupina pokusila je přepadnout, a tak si na ně počkala u jezírka, kam chodili pít.

Australané si byli tak jisti úspěchem, že dokonce nechali filmaře předtočit video o tom, že svízelům s opeřenci už je konec. Jak se ale říká, stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko, se nemusí vyplatit.

Když se k vodě přiblížilo hejno čítající asi 1000 jedinců, vojáci do něj spustili palbu hlava nehlava. Po pár dávkách se kulomet zasekl a emuové se rozprchli…, nu, jako když do nich střelí.

Celý masakr si vyžádal sotva 30 ptačích obětí a mnohem víc nábojů, než by si armáda bývala přála.

Když se budeme držet válečné rétoriky – se kterou přišel sám autor natočeného videa – vojáci dopadli jako sedláci u Chlumce a emuové mohli slavit triumfální vítězství.

Emu invaze krajinu výrazně poničila a především zničila farmářům úrodu. FOTO: Unknown author/Creative Commons/Public Domain
Emu invaze krajinu výrazně poničila a především zničila farmářům úrodu. FOTO: Unknown author/Creative Commons/Public Domain

Z ostudy kabát

Když major Meredith viděl, že jeho plán nevychází, nechal další den kulomet nainstalovat na náklaďák. Poučili se ale i ptáci emu – pochopili, že chodit ve velkých hejnech je nebezpečné, a místo toho se začali dělit na menší skupinky.

Ukázalo se, že honit opeřence po kraji je nápad stejně pitomý jako ten předchozí – auto v hrbolatém terénu jezdilo moc pomalu, takže mu oběti utekly, a kulometem se z korby kodrcajícího se vozidla stejně nedalo nic trefit.

Vojákům pomáhali farmáři (vesměs veteráni z první světové války) a snažili se jim ptáky nahánět. To dělali tak, že do hejn najížděli. Pokus skončil, když se hlava jednoho sraženého emu zapletla do volantu a řidič naboural. Celá klauniáda trvala asi týden.

Za tu dobu si Meredith a jeho tým utrhli takovou ostudu, že jejich nadřízení akci přerušili. Vojákům se povedlo zastřelit všehovšudy asi 200 ptáků.

Veteráni se museli pustit do farmaření

Proč se vojsko do akce proti běhajícím ptákům vůbec pustilo? Důvody je třeba hledat o desetiletí dříve. Tehdy se do Austrálie vrátilo mnoho zraněných veteránů z první světové války. Mnozí z nich si z fronty nesli trvalé následky a nemohli najít práci.

Vláda jim ze začátku moc nepomáhala a až v důsledku tlaku veřejnosti začala problém nějak řešit. Přišla s plánem přidělit bývalým vojákům zemědělské pozemky, na kterých by hospodařili.

Moc se to nedařilo, protože pozemky byly moc malé, na špatné půdě a mnozí vojáci se v práci na poli nevyznali. Do toho udeřila světová hospodářská krize.

A ve státě Západní Austrálie tomu pak nasadilo korunu sucho a právě ptáci emu, kteří strádajícím hospodářům přišli ve velkém spásat pšenici. Běžné ploty proti králíkům mohutné opeřence nezastavily, a tak se je farmáři pokoušeli lovit – marně.

Nakonec poprosili o pomoc vládu. Dál to už známe.

Jeden z emu ptáků zabitých americkými vojáky. FOTO: Unknown author/Creative Commons/Public Domain
Jeden z emu ptáků zabitých americkými vojáky. FOTO: Unknown author/Creative Commons/Public Domain

Ministr pro válku s ptáky emu

Po zpackané vojenské operaci pokračovali ptáci emu v pojídání pšenice. Za farmáře se ovšem přimluvil premiér Západní Austrálie, a tak se major Meredith a jeho muži za pár dní na místo zase vrátili. Zůstali tam asi tak měsíc, než vyplýtvali všechny náboje.

Ptačí genocida se nicméně pořád úplně nekonala – ptáků emu padlo pár stovek. Vojáci se zatím stali vděčným terčem tisku, který jejich ostudu rozmazal tak, že příběh zlidověl a Australané se jím baví dodnes.

Georgi Pearcovi se začalo přezdívat Ministr pro válku s emuy. Zemědělci však přicházeli o obilí dál. A vláda jejich stesky – asi kvůli utržené ostudě – potom více než deset let ignorovala. Větší úspěch než vojenská akce mělo vypisování odměn za ulovené ptáky. A vůbec nejvíc pomohlo postavit kolem farem pořádné ploty.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Zajímavosti
6 největších hotelů světa: Kde je nejvíc pokojů?
Název zprvu dostane podle ohromného skleněného atria ve svém středu. Projdou jím mnohé osobnosti – Bill Clinton, George W. Bush, Barack Obama či třeba Marilyn Manson. Dnes už spadá pod hotelovou síť Hilton, ale co do počtu pokojů ho v Česku stále nikdo netrumfne…   First World Hotel: Nejvíc pokojů na světě Pokud se podíváme do […]
Zajímavosti
Káva, která vydrží horká dlouhé hodiny? Za trikem stojí geniální vynález
Ranní káva, která zůstává horká i po několika hodinách na cestách? Za tímto malým každodenním zázrakem nestojí žádné kouzlo, ale fyzika. Termoska má totiž vědecký původ. Její předchůdkyně vzniká v laboratoři, kde pomáhá uchovávat látky při extrémně nízkých teplotách. Dnes už místo vzácných chemikálií chrání především naši kávu, čaj nebo polévku. A dělá to pomocí […]
Zajímavosti
Jak se zrodila holičská tyč a její krvavá minulost?
Červené, bílé a někdy také modré spirály před holičstvím vypadají vesele, ale jejich historie tak veselá není. Holiči totiž kdysi nejen stříhají vlasy a holí vousy, ale také pouštějí žilou, trhají zuby a ošetřují rány. Dnešní vývěsní štít tak připomíná dobu, kdy návštěva holiče mohla znamenat nový účes, ale také pořádně nepříjemný zdravotní zákrok. A […]
Zajímavosti
Zalipie: Vesnice, kde se raději malovalo, než uklízelo!
Žádný nepořádek není tak velký, aby to nespravila správná dávka tvořivosti a improvizace. Ponožka se dá odkopnout pod křeslo, neumyté nádobí vydávat za moderní umělecký artefakt… Když vám doma bouchnou saze? Pak stačí malířská paleta a pár štětců. Nevěříte? Pak se jeďte podívat do polské vesničky Zalipie v Malopolském vojvodství. V současnosti je Zalipie považováno za […]
zajímavosti
Včely ze zlata a drahých kamenů: Ztracený poklad zakladatele Francie
V roce 1653 se na území současné Belgie našel poklad vskutku královský. Náhodně zde byla objevena hrobka franckého krále Childericha I. z pátého století. Tento panovník má čestné místo mezi osobnostmi, od nichž je odvozována francouzská státnost. Neuběhla však ani dvě století a poklad byl ukraden. Osud pokladu stále halí rouška tajemství. Poklad považovaný za […]
Co se stane s tělem, když celý den chodíme naboso? Chodidla probudí nervy
Odložit boty a vyrazit na celý den naboso. Na první pohled obyčejná věc, pro lidské tělo ale docela zajímavý experiment. Chodidla se najednou dotýkají povrchů, které přes podrážku běžně nevnímáme, svaly pracují trochu jinak a mozek dostává záplavu nových informací. Bosá chůze přitom neovlivňuje jen nohy. Může změnit způsob, jakým stojíme, držíme rovnováhu i vnímáme […]
Příběh kina: Z krize ho vytáhne popcorn
Pustíte si raději film doma, nebo zajdete do kina? Sály s velkými plátny a skvělým ozvučením bohužel už dávno nelákají tak jako dřív. I přesto nedáte dopustit na jejich atmosféru? Přečtěte si jejich příběh… V Indickém salónu kavárny Grand Café v Paříži by se napětí dalo krájet. Všichni hledí na promítací plátno, ze kterého se […]
Dalida: Smutný konec francouzské ikony
Ani se slávou nebo bohatstvím se nemusí člověk cítit v bezpečí. Před vnitřními démony, smutkem či bolestí. Někteří cítí takovou beznaděj, že se to rozhodnou vzít do Údolí smrti zkratkou. Jako třeba slavná francouzská zpěvačka. Není v Evropě větší hvězdy než je Dalida, vlastním jménem Iolanda Cristina Gigliottiová (1933–1987). Francouzská zpěvačka narozená v Egyptě italským rodičům […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz