Farmaceutický průmysl chrlí každý rok nové a nové léky, které mají lidem navrátit zdraví. Nevyčerpatelným zdrojem účinných léčiv je ale i příroda sama.

Některá zvířata totiž produkují látky, které sice nejčastěji používají k obraně, případně omráčení kořisti, ale zároveň mohou lidem posloužit i jako léky. Kteří živočichové tedy pomáhají lékařům?

Pijavice

Přelepka: Léčila už ve starověku

Přínos pro člověka: záchrana končetin a kůže

Už tisíce let používají lidé k léčbě pijavice, najdeme je vyobrazené třeba na staroegyptských památkách. Napoleon Bonaparte kdysi prohlásil, že bez nich nemohou fungovat nemocnice. Pomáhaly dokonce zachraňovat končetiny vojáků během války ve Vietnamu.

Pouštění žilou pomocí pijavic bylo dlouhou dobu hojně využívanou léčebnou metodou, nejvíce prospívalo při vysokém krevním tlaku, své opodstatnění mělo i při léčbě bércových vředů.

Pijavice totiž do rány uvolňovaly protizánětlivý a detoxikační hirudin, který poskytuje okamžitou úlevu.

Hvězda klasické i plastické chirurgie

Ve světě jsou využívány i dnes, a to jeden konkrétní druh, pijavka lékařská. Ta má ideální velikost, takže si z rány vezme jen tolik krve, aby to neohrozilo pacienta na životě. Je tak skvělým nástrojem pro záchranu končetin a kůže.

Pijavice se proto využívají hlavně v chirurgii a v plastické chirurgii. Ve znovupřipojené části těla (například v palci) lékaři opraví tepny, šlachy a svaly, ale malé žíly, které odvádějí krev zpět do oběhového systému, jsou poškozené.

Proto se v nově připojené končetině hromadí krev, kterou odsávají právě pijavice, a to dokud se žíly znovu nerozvinou.

(Ne)obyčejné žáby

Přelepka: Polibek smrti pro bakterie

Přínos pro člověka: antibiotika

Objev penicilinu v roce 1929 sirem Alexandrem Flemingem byl dílem náhody. Od té doby zachránila antibiotika miliony lidských životů. Problémem dnešní doby ale je, že si bakterie postupně budují vůči těmto lékům odolnost.

Proto se vědci snaží přijít s léky, které by tento zázrak medicíny, jimž antibiotika bezesporu jsou, nahradily. A zdá se, že se blýská na lepší časy.

Doktor Michael Zasloff, profesor chirurgie z Georgetownské univerzity v USA, si při svých výzkumech žabích vajec povšiml zajímavé věci.

Stehy na břiše žabích samic po odstranění vaječníků se zahojily, aniž by žáby postihl jakýkoliv druh infekce, a to i v nesterilní nádrži.

Bakterie se jim neubrání

Na kůži těchto obojživelníků se totiž vyskytuje vysoká koncentrace silných antibiotik specifického typu, tak zvané antimikrobiální peptidy. Ty na rozdíl od klasických antibiotik rozeznávají spíše membrány mikrobů než jejich proteiny a enzymy.

Změna membrány, ve snaze vyvinout si rezistenci vůči lékům, je pro bakterie mnohem složitější než změna proteinu.

Doktor Zasloff provedl klinickou studii na pacientech s diabetem, kteří měli nehojící se vředy na nohou, a mast na principu žabích antibiotik na ně dobře fungovala.

Vědci ještě musejí zapracovat na zvýšení jejich odolnosti vůči lidským krevním enzymům a zároveň na snížení toxicity pro lidi.

Křovinář žararaka

Přelepka: Smrtící jed léčí vysoký krevní tlak

Přínos pro člověka: léčba hypertenze a srdečních onemocnění

Křovinář je zmijovitý had, vyskytující se pouze v Jižní Americe, kde má na svědomí více uštknutí než kterýkoli jiný had. Jeho jed způsobuje otoky, modřiny a puchýře, často šok a někdy i zástavu činnosti ledvin.

V roce 1949 objevil brazilský vědec Mauricio Rocha e Silva v jedu těchto hadů látku, která způsobuje rozšiřování cév a kontrakci hladkého svalstva, kterou pojmenoval bradykinin.

Jeho pokračovatelé následně zjistili, že rozkladu bradykininu v plicích brání enzym, jež byl následně označen jako ACE.

Další nadějný lék z hadího jedu

Inhibitory ACE jsou dnes často využívaným lékem k léčbě vysokého krevního tlaku neboli hypertenze, chorob srdce vedoucích k městnání krve i akutního infarktu myokardu. Dále se uplatňují při selhání ledvin z nejrůznějších příčin.

Jed jiného hada, chřestýšovce Waglerova, by zase mohl pomoci při prevenci krevních sraženin. Dnes se při trombózách podávají léky na ředění krve, které však zvyšují riziko rozvoje krvácivých příhod.

Bílkovina z jedu chřestýšovce by mohla zabránit srážení krve, aniž by zvyšovala riziko nadměrného krvácení v případě poranění.

Korovec jedovatý

Přelepka: Sliny pomáhají diabetikům

Přínos pro člověka: léčba cukrovky

Korovci jsou studenokrevní plazi, kteří tráví zimu ve stavu brumace (určitý druh hibernace), při níž sníží svoji tělesnou teplotu a zpomalí metabolismus.

Na jaře je pak jejich tělo schopno opět nastartovat všechny orgány a pochody v těle, včetně funkce slinivky a produkce inzulinu.

Endokrinolog John Eng objevil v roce 1992 v jedu těchto zvířat hormon, který je velmi podobný hormonu inkretinu, jež produkují lidská střeva v reakci na příjem potravy. Inkretiny jsou zodpovědné za tzv. inkretinový efekt. Díky jejich působení se do krve uvolní dvakrát více inzulinu než bez nich.

Léky na bázi jedu korovce

Vědec však zjistil, že hormon uvolňovaný korovcem zůstává v těle účinný déle než lidský hormon. Odtud byl jen malý krok k vývoji léků, které dnes pomáhají diabetikům po celém světě, u nichž inkretinový efekt nefunguje.

Podávají se injekčně vybraným pacientům s diabetem 2. typu, kterým pomáhají udržovat zdravou hladinu glukózy v krvi. Zpomalují vyprazdňování žaludku, snižuje chuť k jídlu, a tak pomáhá těmto nemocným zhubnout. Tyto léky už se používají i u nás.

Pavouci

Přelepka: Pavučina jako materiál budoucnosti

Přínos pro člověka: výroba umělých vazů a šlach

Hedvábné vláko, které produkují pavouci, je unikátní materiál s řadou mimořádných vlastností. Vyznačuje se mimořádnou pevnosti, poměr jeho váhy k pevnosti je čtyřikrát vyšší než u oceli.

Takže vlákno silné jako tužka by dokázalo zastavit letící Boeing 747. Vlákna jsou mimořádně pevná v tahu, ohebná a mají výjimečnou protažitelnost.

Je to zkrátka materiál budoucnosti, který by bylo možné využít jak například na výrobu textilu, neprůstřelných vest, padákových šňůr či lan k poutání letadel k letadlovým lodím, tak i ve zdravotnictví.

Neprůstřelné vesty, kosmetika i léčba lidí

Úskalím je, že velkochov pavouků je neekonomický, a zejména fakt, že není možné je chovat hromadně, protože mezi nimi dochází k bojům na život a na smrt. Proto se vědci z celého světa snaží najít jiný způsob, jak pavoučí hedvábí získávat.

Gen pro jeho produkci byl například vložen do genomu koz, vojtěšky či bource morušového.

Syntetické pavoučí hedvábí nyní produkuje několik firem na světě, využívá se k tvorbě textilií, polymerů i jako medicínský biomateriál, který by měl v budoucnu sloužit k výrobě umělých šlach a vazů, lepšímu hojení ran a snížení výskytu jizev a možná i k léčbě rakoviny.

Homolice mágová

Přelepka: Smrtelně jedovatý plž uleví od bolesti

Přínos pro člověka: analgetikum, lék na bolest

Homolice mágová je plž obývající mělké vody Indického a Tichého oceánu. Pro svoji krásnou ulitu je oblíbeným terčem sběratelů. Ti však mohou za svoji vášeň zaplatit životem. Homolice jsou totiž jedovaté, svoji kořist usmrcují dutou jedovou harpunou.

Až 70 % neléčených napadení člověka končí smrtí. Na základě jednoho z proteinů obsažených v jedu tohoto plže, který se nazývá zikonotid a působí na nervovou soustavu, byl syntetizován lék proti bolesti, zvaný Privlt.

Je to velice účinný lék, na který nevzniká tolerance. Zabírá při léčbě silné, chronické bolesti u dospělých, kteří nemohou používat, případně na ně neúčinkují, léky na bázi opiátů.

Počítá se s tím, že by v budoucnu mohl být zikonotid využit i při terapii poškození mozku.

Mořská houba Latrunculia austini

Přelepka: Zelený zázrak z mořských hlubin

Přínos pro člověka: léčba rakoviny slinivky břišní a mezoteliomu

Rakovina je metlou moderní doby, ročně si její nejrůznější formy vyžádají na 10 milionů lidských životů. Některé druhy rakoviny jsou léčitelné lépe, jiné hůře.

Mezi obzvláště agresivní formy nemoci patří rakovina slinivky břišní a mezoteliomu (tkáně pokrývající mnoho vnitřních orgánů), proti kterým dosud prakticky nebylo obrany.

Vědec Bob Stone z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) při zkoumání vod kolem Aljašky objevil v moři nenápadnou zelenou houbu označovanou jako Latrunculia austini, která by v léčbě těchto druhů rakoviny mohla znamenat průlom.

Extrakt z této houby totiž při laboratorních testech účinně zabíjí rakovinné buňky. Houba totiž nemůže prchat před predátory, takže na svoji obranu proto vypouští silné chemické látky.

Losos stříbrný neboli kisuč

Přelepka: Chutná prevence úbytku kostní tkáně

Přínos pro člověka: léčba akutní osteoporózy

Domovskými vodami tohoto druhu lososa je severní Tichý oceán od Japonska po Aljašku, ročně se ho při rybolovu vyloví přes šest milionů kusů. Je zdrojem omega-3 mastných kyselin, které jsou důležité pro správné fungování srdce, mozku i zraku.

Ale to není to jediné, čím tento losos přispívá k lidskému zdraví. Vylučují totiž hormon kalcitonin, který působí proti úbytku kostní tkáně, tedy jako prevence osteoporózy.

Syntetické lososí kalcitoniny se používají k léčbě akutní ztráty kostní hmoty u imobilizovaných pacientů a u Pagetovy choroby.

V minulosti byly používány i u žen po menopauze, ale kvůli malému zvýšení rizika rozvoje nádorových onemocnění od toho u nich bylo upuštěno.

Lama

Přelepka: Naděje v boji s viry

Přínos pro člověka: léky proti chřipce i koronaviru

Bezhrbé velbloudy v Jižní Americe chovali už dávní Inkové, kteří měli využití pro jejich vlnu, kůži maso i trus. Dnešní vědci však objevili ještě jednu unikátní vlastnost lam, kterou by rádi využili v boji proti virovým onemocněním.

Jsou to protilátky z jejich krve. I lidské tělo si pro boj s viry vyvíjí protilátky, problémem je, že ty nejúčinněji útočí na špičky proteinů nacházejících se na vnější části viru, které ale u chřipky i koronaviru mutují nejrychleji.

Protilátky vzniklé v těle lam tento problém nemají, jsou nesmírně drobné, takže se dostanou k proteinům hlouběji, a mohou tak zaútočit i na ty jejich části, které mutují výrazně pomaleji.

Výzkum je zatím ve velmi raném stádiu, ale je možné, že jednoho dnes se léku na obě tyto metly lidstva dočkáme.