Řecké městské státy si v roce 280 př. n. l. povolávají na pomoc proti římským nájezdům Pyrrha, krále Épeiru (dnes balkánské území rozdělené mezi Řecko a Albánii).

Pyrrhos (asi 319–272 př. n. l.),  sice získává jedno vítězství za druhým, ale stojí ho to obrovské množství energie. Zatímco Římané posílají stále další a další vojáky náhradou za padlé, épeirský panovník už nemá z čeho doplňovat armádu.

Porážku mu ale nakonec nepřivodí početní převaha nepřítele, ale jeho vlastní chyby.

Udupou vlastní vojáky

Příliš se třeba spoléhá na slony. Jeho protivníci však brzy zjistí, že obrovská zvířata, ze kterých měli zpočátku strach, dokážou v panice udupat vlastní vojáky. Když se Řek v roce 275 př. n . l.

u italského Beneventa (50 kilometrů od Neapole) snaží zabránit spojení dvou římských armád, vrší také chybu za chybou.

Pochodně shoří

Zvolí namáhavý noční pochod, který jeho muže vyčerpává. Špatně odhadne vzdálenost a pochodně svítící na cestu shoří dřív, než se vojsko vůbec přiblíží k Římanům. Řekové zabloudí v lese a zpozorují je nepřátelé.

Zkázu dokoná mladý slon, který se po ranách oštěpem splaší a hledá na bojišti matku.