Už tak nejsou zrovna přítulní. A co teprve, když se do jejich těla dostanou narkotika. To je pak nutné se žralokům vyhnout obloukem. Alespoň těm, obývající vody okolo Floridy…

Kauzu drogově závislých žraloků řeší se vší vážností už několik měsíců letošního roku tým odborníků z Floridy. Americký stát totiž funguje jako důležitý uzel pro obchodníky s drogami, zejména kokainem, putujícím do USA z Jižní a Střední Ameriky.

A protože ne vždycky probíhá cesta podle plánu, je občas pro pašeráky bezpečnější se nákladu prostě zbavit. Hodit ho do moře.

Žraloci feťáci?

A spolu s tím, jak takových vyhozených zásilek přibývá, začíná se měnit chování tamější populace žraloků a jiných velkých ryb. Vědci tak přirozeně napnou všechny síly, aby zjistili, zda spolu tyto dvě věci nějak souvisí.

„Žraloci mohou být touto chemikálií ovlivněni. Kokain je velmi rozpustný, pokud se kterýkoli z obalů pootevře, strukturální integrita je zničena a droga je ve vodě,“ říká environmentální vědkyně Tracy Fanaraová z Floridské státní univerzity.

Aby měla pro svá slova důkazy, pustí se spolu s kolegou, britským mořským biologem Tomem Hirdem, v první polovině letošního roku do výzkumu.

Chovají se podivně

Nejprve šest dní oba bedlivě sledují v moři ve Florida Keys, ekologicky citlivém ostrovním řetězci u jižního cípu státu, chování žraloků. A výsledky jsou znepokojující.

Do jejich hledáčku se dostane mimo jiné kladivoun velký, obvykle velmi plaché zvíře, které se od lidí drží dál. V tomto případě ale udělá přesný opak. Pomocí podivných pohybů si to namíří přímo k potápěčům.

Podobně nepřirozeně se chová i žralok písečný, kterého Hird zachytí, jak plave v kruzích a soustředí se na imaginární objekt. „Takové chování může samozřejmě ovlivňovat celá řada faktorů.

Nemůžeme ale vyloučit, že má přímou souvislost s drogami a chemikáliemi obecně,“ připouští Hird.

Kokain místo labutí

V průběhu výzkumu se spolu s kolegyní pustí do třech experimentů, aby viděli, jak vlastně žraloci reagují na balíky „kokainu“ svržené do vody.

V tom prvním hodí do moře makety takových balíků a spolu s nimi také umělé napodobeniny labutí, aby zjistili, co žraloci preferují. K jejich překvapení zamíří predátoři přímo k balíkům, po kterých zuřivě chňapají. Jeden ho dokonce popadne a odplave s ním pryč.

„Labutí“ si naopak ani nevšimnou.

Druhý experiment spočívá ve výrobě návnady z vysoce koncentrovaného rybího prášku, který má simulovat kokain a je navržen tak, aby podobně jako tato droga vyvolal příval dopaminu a to v takové míře, jaká je z hlediska etiky vůči zvířatům možná. Změna jejich chování po pozření návnady je patrná téměř okamžitě.

Rozpálilo jim to mozky

Jsou viditelně nabuzení, až rozzuření. „Myslím, že jsme získali potenciální scénář toho, jak by to mohlo vypadat, kdybyste žralokům podávali kokain. Rozpálilo jim to mozky, bylo to šílené,“ popisuje Hird.

Třetím a posledním pokusem je shození balíků z letadla, jak to někdy dělají pašeráci drog. Krátce poté, co balíky dopadnou na hladinu, začnou se k nim stahovat některé žraločí druhy, včetně žraloků tygřích.

Nejde jen o kokain

„To, co jsme viděli, nemusí nutně dokazovat, že žraloci na Floridě konzumují kokain.

Abychom dospěli k nějakému smysluplnému závěru, bude potřeba podobné experimenty ještě mnohokrát zopakovat,“ upozorňuje Hird s tím, že je potřeba provést další testy, včetně vzorků tkáně a krve.

Problém navíc pro mořské živočichy nepředstavuje pouze kokain, ale i další látky, končící v moři – kofein, lidokain, amfetamin, antidepresiva nebo antikoncepce.