„Indie je na Měsíci!“ zaznělo 23. srpna 2023 hrdě z úst ředitele ISRA. Země se právě stala teprve čtvrtým státem na světě, kterému se kdy podařilo úspěšně přistát na Měsíci.

Začátky jejího vesmírného programu před 60 lety ovšem nebyly ani rychlé, ani jednoduché.

Indický vesmírný program má za sebou 60 let zkušeností a vrcholů zaznamenal celou řadu. Patří k nim hromadný start 107 satelitů, umístění družice na oběžnou dráhu Marsu nebo vývoj znovupoužitelné rakety. Začátek měl přitom v malé jihoindické vesnici mezi kokosy.

První raketa

Sondážních raket Nike Apache, určených k průzkumu horní atmosféry, vypustila NASA v letech 1961-1978 více než 630 ze všech koutů světa.

Jednu z nich, dne 21. listopadu 1963, také z odpalovací rampy na pláži mezi kokosovými palmami v malé rybářské vesnice Thumba na jihu Indie.

První kapitola indického vesmírného programu se ale začala psát o rok dříve, když byl založen Indický národní výbor pro kosmický výzkum INCOSPAR (od roku 1969 oficiálně ISRO).

O jeho důležitosti přesvědčil indickou vládu fyzik Vikram Sarabhai (1919-1971) hned po startu sovětské družice Sputnik v roce 1957. Nedalo mu to mnoho práce.

Vědecký pokrok považoval tehdejší premiér Néhrú klíčový k zajištění budoucí prosperity Indie. Výzkum v oblasti vesmíru zpočátku spadal pod Ministerstvo pro atomovou energii.

Právě jaderný fyzik Homi J. Bhabha (1909-1966), který stál v čele ministerstva, v únoru 1962 INSCOSPAR založil a do jeho čela dosadil Sarahbaie.

Umíme si poradit

Zatímco USA tou dobou soustředily veškerou energii na dosazení člověka na Měsíc, Sarabhai měl k rozvoji vlastního vesmírného programu v dispozici jen omezené finanční prostředky a malou skupinu vědců.

K pečlivě vybraným rekrutům patřil i G. Madhavan Nair (*1943), budoucí předseda ISRO, nebo Abdul Kalám (1931-2015), budoucí indický prezident přezdívaný jako „Pan Raketa“. Nedostatek financování se projevil mnohými způsoby.

Velkou část raketových dílů dopravovali vědci do raketového střediska v Thumbě na jízdních kolech. Jako hlavní kancelář sloužil vědcům místní katolický kostel sv. Máří Magdaleny, biskupský dům byl přestaven na dílnu a z kůlny pro dobytek se stala laboratoř.

Éra měsíčních lodí

Indie dlouho následovala cestu vytyčenou Sarabhaiem v 70. letech, kdy vesmírný výzkum měl sloužit v první řadě ekonomickému a sociálnímu rozvoji země.

Tento indický průkopník zastával tezi, že Indie postrádá prostředky k tomu, aby mohla soupeřit s ekonomicky rozvinutějšími národy v průzkumu Měsíce či dokonce v oblasti pilotovaných misí.

Investice se proto soustředily hlavně na vývoj satelitů a související technologie nosných raket. S rostoucím sebevědomím ale začala ISRO vzhlížet k nové metě.