O tom, zda jsme ve vesmíru sami, spekuluje lidstvo snad od chvíle, kdy poprvé vzhlédlo ke hvězdám. Zatím jsme neměli to štěstí či tu smůlu setkat se s mimozemskými bratry.

Britský vědec Stephen Hawking před časem přišel s pozoruhodným tvrzením na toto téma.

Předpokládá, že někde ve vesmíru inteligentní život existuje, a varuje i před nebezpečím, které nás může z vesmíru zasáhnout.

Přesto, že valná část vědecké obce je k možnosti jakéhokoliv mimozemského života velmi skeptická, přesto se čas od času i odsud ozve jiný názor.

Britský vědec Stephen Hawking je dnes již žijící legendou a každá jeho přednáška je přijímána s velkým očekáváním. Výjimkou nebyla ani ta, kterou uspořádala na své půdě Univerzita George Washingtona.

Hawking se v jejím rámci dotknul právě i problematiky mimozemského života. Známý a populární vědec prohlásil, že pozemský život patrně není ve vesmíru ojedinělý.

Proč ovšem jsme dosud na žádné stopy mimozemského života nenarazili? Podle Hawkinga jsou možná tři vysvětlení. Nulová varianta předpokládá, že ve vesmíru jsme skutečně sami.

Druhé vysvětlení předpokládá, že inteligentní život, schopný vyslat do vesmíru signály o své existenci, zároveň dosáhne stupně, kdy dokáže vyrábět ničivé zbraně. Taková civilizace pak snadno spáchá sebevraždu.

Hawking ovšem upřednostňuje jiné vysvětlení toho, proč si lidstvo zatím nevyměňuje zkušenosti s nějakými kosmickými bratry. Zatímco život by se podle něj mohl ve vesmíru tu a tam objevit, inteligence je mnohem vzácnější.

„Někdo by mohl říct, že se zatím nevyvinula ani na zde Zemi,“ prohlásil se svou typickou ironií.

Stephen Hawking se dotkl i problému případného setkání s nějakým mimozemšťanem. Upozornil zejména na biologické nebezpečí, kdy organismus návštěvníka z kosmu může přenášet nemoci, proti kterým nemají lidé žádné protilátky.

Ostatně tento biologický střet se objevuje i v dílech Herberta Wellse a Raye Bradburyho, s tím rozdílem, že zde právě cizí civilizace podlehne pozemským bakteriím. Hawking kritizoval i americká vládní místa, která usilují o zkrácení rozpočtu věnovaného na kosmický výzkum.

Přirovnal je ke skeptikům, kteří objevné plavby považovali za zbytečné. „Za časů Kryštofa Kolumba se našlo mnoho lidí, kteří náklady na jeho cestu považovali za mrhání penězi. Objev Nového světa znamenal hlubokou změnu toho starého.

Jen si představte, že bychom neměli Big Mac nebo KFC,“ uzavřel v nadsázce slavný vědec.