Nové laureáty žertovných Nobelových cen ohlásili organizátoři jejich každoročního udělování na americké Harvardově univerzitě.

O cenách od roku 1991 rozhoduje komise časopisu Annals of Improbable Research (Anály nepravděpodobného výzkumu), jejímiž členy jsou držitelé skutečných Nobelových cen. Ceny za směšný, výstřední, zbytečný nebo nevědecký výzkum udělují v deseti kategoriích.

Letos se vyznamenali zejména vědci z oboru biologie a lékařství, vyplývá z protokolu o oceněných laureátech. Zvláštní ohlas měl například objev, že prakticky všem savcům žijícím na Zemi trvá procedura močení zhruba 21 vteřin.

Mezi oceněnými se objevil i obětavý student americké Cornellovy univerzity, který se při studiu účinků včelích žihadel nechal dvěstěkrát bodnout na pětadvaceti místech svého těla.

Zjistil přitom, že nejbolestivější je zásah žihadla do chřípí, horního rtu a pohlavního údu.

Pozornost poroty vyvolal výzkum, při němž se ukázalo, že šéfové velkých firem jsou méně náchylní k profesním přehmatům, pokud byli v dětství vystaveni živelným pohromám. Lékařství má obohatit nová metoda diagnostiky zánětu slepého střeva.

Naléhavost onemocnění a potřebu operace prý ukazuje míra bolesti, kterou pacient pociťuje při přejezdu zpomalovacího příčného prahu na silnici. Ocenění známé také jako Ig Nobelova cena dostal rovněž tým lékařů, který studoval biologické následky intenzivního líbání. Tím hlavním je prý blahodárný vliv na snížení kožních alergií.

Vědecký kolektiv univerzity ve Vídni se zabýval výzkumem, zda marocký panovník Mulaj Ismáíl žijící v 17. století mohl mít během své třicetileté vlády přinejmenším 888 dětí, jak praví legenda.

Odpověď je kladná s podmínkou, že plozením potomků se musel zabývat denně a partnerek musel mít nejméně 65. Stejně jako v případě skutečných Nobelových cen, je i udělování těch žertovných spojeno s finanční odměnou.

Letos to byla bankovka v nominální hodnotě deseti bilionů zimbabwských dolarů, v přepočtu několika desítek korun.