Z přístavu Bremehaven vyplouvá 13. června 1872 loď Tegetthoff se 24 muži na palubě. Polární výprava financovaná rakouským hrabětem Hansem Wilczekem (1837‒1922) se vydává vstříc Arktidě. Po měsíci plavby zamíří do Barentsova moře.

Výpravy, jejímž cílem je proplout podél pobřeží Sibiře až do Asie, se zúčastní celkem pět Čechů. Loď ale uvízne uprostřed ledových ker. Ze sevření se nelze dostat, a proto se zde posádka přečká zimu. Snad se později podaří plavidlo osvobodit.

Listina v pyramidě

Později, v srpnu 1873 kry loď doslova dostrkají k neznámému souostroví. Expedice se na saních vydá prozkoumat pevninu. Na počest rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. (1830–1916) ji nazve Zemí Františka Josefa.

„Celou oblast země, kterou jsme spatřili, nazvali jsme podle práva prvního objevení český Němec a c.k. důstojník Julius Payer Zemí Františka Josefa,“ prozrazuje listina datovaná 1. listopadu 1873, kterou objevitelé zanechávají v kamenné pyramidě na břehu.

Záchranu zajistí rybáři

Tegetthof ale opět obklopí ledová masa. Výpravu nemine další arktická zima. „Musíme loď opustit,“ rozhodnou na jaře velitelé Julius Payer (1842–1915) a Karel Weyprecht (1939–1881). Po ledě se na saních přesunou až k volnému moři a na člunech plují k pobřeží Nové země.

Naštěstí je zde zachrání ruská rybářská loď Nikolaj. Ačkoli se kromě jediného člena ve zdraví vrátí domů a v září 1874 stanou v Norsku, z výpravy kromě vědeckých poznatků žádný užitek není. Země plná ledu ekonomický užitek nepřinese.

Hrob na severu

V českém tisku se o arktické výpravě nedočteme prakticky ani řádku. Výjimkou se stává článek spisovatele Jana Nerudy (1834‒1891), který připomíná, že ve výpravě nechyběli čeští účastníci.

„Byla by to zvláštní náhoda, kdyby nejseverněji položený hrob kryl syna českého národa,“ píše Neruda v Národních listech 27. září 1874.

Jediným, kdo se z 24 účastníků výpravy nevrátí je totiž český strojník Ota Kříž (1845‒1874). Umírá na tuberkulózu v Zemi Františka Josefa.