Gigantické sopečné erupce v minulosti zásadně ovlivnily tvář naší planety a téměř vyhladily lidstvo. Dnes se s obavami díváme na supervulkány, jako je ten pod Yellowstonským národním parkem, jejichž potenciální erupce by mohla znamenat globální katastrofu.

Je čas se bát, nebo je riziko stále vzdálené? Ponořte se s námi do nitra Země a prozkoumejte sílu, která leží pod našima nohama.

Obrovská sopka, schopná svou erupcí vyprodukovat takové množství prachových a sopečných částic, že tím dokáže ovlivnit klima celé planety a potenciálně způsobit i katastrofu. Tak zní zjednodušená definice tzv. supervulkánu.

Právě erupce supervulkánů jsou podle některých pozorovatelů a odborníků pro planetu větším nebezpečím než třeba zmíněná kosmická tělesa. V minulosti totiž už k takovým supererupcím několikrát došlo a vždy to zásadním způsobem ovlivnilo celou Zemi.

Tak například exploze vulkánu na území dnešního amerického státu Colorado před 27,8 milionu lety způsobilo největší hromadné vymírání ve třetihorách a ovlivnila klima na celé statisíce let.

Zásadní ochlazení pak způsobila také erupce supervulkánu Toba před 74 tisíci let. Tehdy následovala sopečná zima trvající několik stovek let, při které málem vyhynul i lidský druh. Přežilo patrně jen několik tisíc jedinců.

Zpátky do doby ledové?

Podle vědců je zřejmé, že výbuchy supervulkánů nejsou v dlouhodobé historii planety ničím zas tak výjimečným. Jejich nebezpečí je o to větší, že se proti němu prakticky nelze nijak bránit.

Erupci nedokážeme nijak zmírnit a v podstatě se před ní nelze ani schovat, protože dopady jsou globální a dlouhodobé. V současnosti se tak vědci s obavami dívají především do americké oblasti Yellowstone.

K erupci tamního supervulkánu dochází přibližně každých 600 tisíc let, přičemž poslední erupce nastala před 640 tisíci lety. Pokud by se její síla od té poslední nezměnila, naší civilizací by to otřáslo v základech.

To případná další erupce zmíněné Toby by pak planetu (včetně počtu žijících lidí) poslala zpátky do doby ledové. Máme se tedy bát? Podle odborníků není třeba – i když malé riziko existuje, zmíněné vulkány nemusí vybuchnout klidně ještě další statisíce let.

Supervulkány jsou zatím nad naše síly, ale to neznamená, že vědci nezkoumají, jak jejich erupci zastavit či zpomalit. NASA kupříkladu v minulosti vypracovala teoretický plán na ochlazování vulkánů, což by erupce mohlo zpomalovat nebo i zastavovat.

I když supervulkány představují jednu z nejimpozantnějších a nejničivějších hrozeb, kterou příroda nabízí, není důvod k panice. Vědecké poznatky naznačují, že ačkoliv k erupcím v minulosti docházelo, jejich perioda je extrémně dlouhá.

Neustálý výzkum a snahy o pochopení těchto geologických obrů nám dávají naději, že i kdyby k takové události došlo, lidstvo by mělo alespoň určité znalosti a potenciální strategie pro zmírnění dopadů.