Už od 18. století si vědci lámou hlavu s tím, kde se vlastně vzal jeden z nejvzácnějších českých pokladů – vltavíny. Žádná z nastíněných teorií na to totiž zatím nezpochybnitelnou odpověď nedala.

Moldavity, jak se jim dříve říkalo, byly zřejmě známé již našim pravěkým předkům, kteří z nich vyráběli rituální nástroje. Později je zase využívali alchymisté a bylinkářky a darem je dostal nejeden šlechtic a vladař.

Šperk s vltavínem potěšil kupříkladu současnou britskou královnu Alžbětu II..

Stále vzácnější

Nalezišť vltavínů je dnes jen pár. U nás se vyskytují především na jihu Čech a na jihozápadní Moravě, v menší míře i na několika dalších lokalitách. Vztah odborníků k nim se měnil v průběhu let.

Jednu dobu se dokonce věřilo, že jsou tyto kameny jen odpadem ze starých skláren, kde se vyrábělo hrubě zelené lahvové sklo.

Sopečné sklo?

Ke slovu se později dostaly další hypotézy. Například ta, že jde o specifický druh sopečného skla nebo jen o variantu nějakého českého drahokamu.

Jenže postupně se od těchto teorií upouštělo, a když se podobná skla objevila i na dalších místech – v Indonésii nebo v Austrálii, začali mnozí badatelé pohlížet vzhůru.

Pochází z vesmíru?

Podle českého záhadologa Jan A. Nováka se k nám vltavíny mohly dostat s meteoritem, například s tím, co kdysi vytvořil kráter Ries v Německu. Hornina roztavená explozí mohla být vymrštěna směrem na naše území a část později přinesly řeky.

Nebo je snad jejich původ ještě tajemnější a souvisí s mimozemským životem, jak se také spekuluje?