Když v rádiu nenaladíte žádnou stanici, slyšíte jen šum. To nepříjemné, rušivé nic! Šum bychom ale neměli podceňovat. Může mít mnoho netušených účinků!

Ať už promluvíme, zahrajeme na housle nebo třeba bouchneme do stolu, vytvoříme zvukovou vlnu. Ta se hned vydá křížem krážem prostředím, a co jí přijde do cesty, to rozechvěje! Ať už jsou to částečky ve vzduchu, ve vodě, v různých předmětech nebo v našem uchu.

Když vlna rozkmitá tyto částečky v pravidelném intervalu, vzniká tón. Pokud ale žádnou pravidelnost nemá a vše se chvěje jen v jakémsi chaosu, slyšíme šum!

Bílé kouzlo

Ovšem zas tak zmatený a bez pravidel šum není! Stejně jako tóny jsou vysoké či nízké, podle toho, jestli částice kmitají rychle (ve vysokých frekvencích) nebo pomaleji, i šum můžeme dělit do různých kategorií.

Když se v šumu setká kmitání všech slyšitelných frekvencí, vzniká šum bílý. Proč se mu říká zrovna takto? Fyzici se inspirovali u bílého světla, které se rovněž skládá ze záření všech vlnových délek (a tedy všech barev).

Bílý šum je jakousi základní formou všech šumů a všichni ho známe – je to totiž hotový zázrak! Tím, jak je tvořen mnoha tisíci zvuky dohromady, se v něm všechno nepříjemné, příliš hlasité, nebo cokoliv, co zrovna slyšet nechceme, jednoduše vytratí…

Zklidňuje i léčí

Proto je bílý šum tak oblíbený třeba u maminek malých dětí. Odcloní všechny rušivé zvuky z okolí a miminko může v klidu usnout. A kde tento zázračný prostředek vzít? Často stačí pustit vysavač, digestoř nebo fén.

Požadovaný šum vám poskytnou i různé aplikace – od hlasu rozbouřeného moře, až třeba po zurčení plodové vody v matčině břiše!

Stejně tak se ale bílý šum hodí i dospělým. Když se chtějí uklidnit, relaxovat nebo se lépe soustředit v práci.

Bílý šum pomáhá i lidem trpící tinnitem, tedy chronickým hučením uších, které je možné takto alespoň trochu zmírnit. A často se přidává i do sirén pohotovostních vozidel. Šum totiž dokáže skvěle proniknout džunglí zvuků městské dopravy!

Růžový spánek a černé ticho

Není vám bílý šum příjemný? Zkuste růžový! Ten neobsahuje všechny frekvence zvuků – je okleštěn o ty nejvyšší, které vás mohou tahat za uši. Růžový šum se přirovnává k dešti, tlumeným mořským vlnám nebo tlukotu srdce.

Experimenty dokazují, že růžový šum nás dokáže uspat či uklidnit mnohem snáze než šum bílý. A přivodí vám kvalitní hluboký spánek, přesně takový, v němž se efektivně ukládají vzpomínky!

Ani růžový šum se vám nelíbí? Možná vám lépe sedne ještě nižší hnědý (označovaný také jako červený). Šumy ale mohou být i vysoké – oproti růžovému stojí modrý a opakem hnědého je už opravu pronikavý šum fialový.

Narazíte i na šum oranžový, zelený nebo šedý.

A existuje i černý, který, podobně jako černé světlo, všechno pohltí a nic nevyzařuje. Černý šum je ticho.

Šumová duha

Hluboký hnědý šum je nenahraditelný, když se potřebujete soustředit. A osvědčuje se při meditaci. Zní jako vzdálené hřmění anebo foukání silného větru.

O něco vyšší růžový šum připomíná vítr nebo déšť. Prokázán jen jeho vliv na paměť, ale i na produktivitu a kreativní myšlení.

Dokonale vyvážený šedý šum, oproti neuspořádanému bílému, zní ve všech frekvencích stejně hlasitě! Nejvíce pomáhá při hučení či zvonění v uších.

Vysoký modrý šum připomíná stříkání vody ze zahradní hadice. Rádi ho používají třeba zvukaři, hodí se k upravování chyb v záznamech.

Voda však dokáže vytvořit i ten nejvyšší, fialový šum. Nejlépe se zachycuje pomocí podvodního mikrofonu. Představit si ho ale můžete i jako syčení spreje.

Oranžový šum má nejblíže k hudbě. Jakoby se každý ze zvuků snažil zaujmout své místo na notové osnově. Tóny se ale neozvou, spíš jen nepříjemný, jakoby kyselý hukot.

Někde uprostřed frekvencí bílého šumu bílého se nachází šum zelený. Pravděpodobně jde o základní šum Země.