Být stále mlád… zní ve známé písničce. Kdo by o to nestál? Bohužel jako vše i lidské tělo postupně degraduje a přestává fungovat do doby, než přijde konec.

Světoví vědci však v závěru roku 2020 přišli s metodou, která by proces stárnutí přeci jen mohla alespoň zpomalit.

Stárnutí se projevuje ve všech buňkách, ať už lidských, či zvířecích. Poznat je možné tím, že se zkracují špičky u chromozomů, tzv. telomer.

Výzkumníci z Izraele se však rozhodli s časem „bojovat“ a na jinak zdravých šedesátnících začali v závěru minulého roku zkoušet hyperbarickou léčbu kyslíkem (HBOT).

Jejich studie přinesla kýžená jablka – podařilo se jim zmírnit dva projevy stárnutí v buňkách – zkracování zmíněných ochranných čepiček chromozomů a výskyt vadných bílých krvinek v krvi.

„Hyperbarická komora navozuje mládí tím, že zlepšuje předávání kyslíku cílovým tkáním,“ vyjádřil se k projektu docent doc. Mgr. Pavel Stopka, Ph.D.

Snaha přelstít přírodu

Snaha o úplné převrácení procesu biologického stárnutí je snem mnoha výzkumníků.

Izraelský lékař Šaj Efrati ze Sacklerovy lékařské fakulty Telavivské univerzity společně se svým týmem z centra Sagol Center for Hyperbaric Medicine and Research při nemocnici Shamir Medical Center ve městě Be’er Ja’akov je tomuto objevu blíže než kdokoliv jiný.

Badatelům se podařilo prokázat, že když umístí dospělé ve věku přes 64 let do tlakové komory a následně jim budou podávat čistý kyslík po dobu 90 minut denně, pět dní v týdnu po dobu tří měsíců, nejenže dojde ke zpoždění procesu stárnutí, ale dokonce se ho může podařit obrátit.

„Náš tým se již mnoho let zabývá hyperbarickým výzkumem a terapií – léčbami založenými na vystavení vysokotlakému kyslíku v různých koncentracích uvnitř tlakové komory.

Naše úspěchy v průběhu let zahrnovaly zlepšení mozkových funkcí poškozených věkem, mozkovou příhodou nebo poraněním mozku.

V této studii jsme chtěli prozkoumat dopad HBOT na stárnoucí, ale zdravé dospělé a zjistit, zda taková léčba může zpomalit, zastavit nebo dokonce zvrátit normální proces stárnutí na buněčné úrovni,“ uvedl k výzkumu profesor Efrati.

Terapie, která změní svět

Na klinice Aviv Clinic v USA na Floridě se do studie zapojilo celkem 35 dospělých lidí ve věku od 64 let, jímž byla podána tzv.

hyperbarická kyslíková terapie či oxygenoterapie s využitím stoprocentního kyslíku při tlaku prostředí vyšším než jedna absolutní atmosféra ke zvýšení množství kyslíku rozpuštěného v tělních tkáních.

Celkem „pacienti“ absolvovali 60 hyperbarických sezení. Přičemž si účastníci sundavali pravidelně po 20 minutách na 5 minut masky, aby navrátili hladinu kyslíku do normálů.

Vědci zjistili, že výkyvy koncentrace kyslíku byly interpretovány na buněčné úrovni jako nedostatek kyslíku.

Přestože byla opakovaná hyperoxická expozice přerušovaná, dokázala vyvolat množství buněčných reakcí, jež jsou běžně indukovány během hypoxie, což je snížená hladina kyslíku.

„Toto se nazývá hyperoxicko-hypoxický paradox,“ říká Efrati a dodává, že „důležité je tedy toto kolísání kyslíku, které jsme generovali. Během tohoto procesu došlo ke zdánlivému stavu nedostatku kyslíku, který způsobil regeneraci buněk.“

Mládí kupředu

„Telomery, které se s věkem většinou zkracují, se začaly prodlužovat,“ popisuje efekt terapie docent Stopka.

Je důležité upozornit, že účastníci studie kromě samotné léčby vůbec nezměnili svůj životní styl ani způsob stravování, také neužívali žádné medikamenty.

Výsledky uvádějí, že hyperbarická kyslíková terapie je schopna zvrátit průběh stárnutí buněk, a to hned dvojím způsobem. Výrazně prodlužuje telomery v buněčném jádru o 20 až 38 % a také snižuje zastoupení stárnoucích buněk v krvi účastníků experimentu.

Podle jednotlivých typů buněk proběhlo snížení o 11 až 37 %. Na závěr výzkumníci uvedli, že buněčná úroveň těl a mozku účastníků byla na úrovni, na jaké byla před 25 lety. „Trvání účinku hyperbarické léčby je třeba ještě určit při dlouhodobém sledování.

Pravděpodobně by terapie mohla umožnit lidem žít déle. Víme, že lidé s kratšími telomery umírají dříve, takže to dává smysl,“ uvedl na závěr Efrati.

Ne všichni jsou optimisté

Přestože studie vypadá nadějně, i zde jako jinde vyvstává mnoho otázek i problémů. Tím prvním je fakt, že proběhla jen na velice omezeném počtu testovacích subjektů, a tak z hromadného hlediska dokazuje jen velice málo.