Život čtyřicetileté Američanky Laureen Manning zachraňuje pozdní příchod do práce. Dne 11. září 2001 jí totiž cesta do firmy trvá poněkud déle než obvykle. Stále ji něco zdržuje a také ona sama z nevysvětlitelných důvodů do zaměstnání příliš nepospíchá.
Když Manning, viceprezidentka finanční společnosti Cantor Fitzgerald, konečně vystoupí z taxíku a přejde vstupní halou k výtahu, letadlo řízené teroristy právě vráží do severní věže Světového obchodního centra a zdemoluje pracoviště v horních podlažích.
Právě zde měla kancelář Manning! Možná by se dalo hovořit o nezvratném osudu.
Žhavá vlna po výbuchu leteckého paliva se totiž výtahovou šachtou dostane až do vstupní haly a vyrazí dveře, před nimiž stojí Laureen Manning. S hořícím tělem vyběhne žena na ulici, kde ji zachrání kolemjdoucí. Povalí ji na zem, zadusí oheň svršky a přivolají pomoc.
Ve chvíli, kdy Manning ztrácí vědomí, myslí prý intenzivně na svého desetiměsíčního syna.
Jak později tvrdí, právě to ji udrželo při životě i po dobu dalších měsíců, které prožila v silném kómatu. Laureen utrpí popáleniny na více než osmdesáti procentech těla, překoná infekce, pneumonii a osm chirurgických zákroků. Nakonec ale tragédii přežije.
Kdo, nebo co ji to zdržovalo na cestě do práce a zachránilo jí tak život? Byla to snad božská prozřetelnost?
