Skip to content

Zavedením školní docházky do čela Evropy!

Osvícená panovnice Marie Terezie chápe, že habsburská monarchie začíná zaostávat. Řadou svých reforem se snaží situaci zvrátit, pomoci má i zavedení školní docházky. To je dnes nesprávně interpretované jako zavedení školní povinnosti.

První česká panovnice Marie Terezie (1717–1780) má smělé plány. Vzdělání vnímá jako klíč k rozvoji státu a národa. A úkolem státu má být zajištění vzdělanosti širokým masám obyvatel, jedině tak dojde k pozvednutí národa a jeho ekonomickému a vojenskému rozmachu. Inspirací jí je rychle se rozvíjející sousední Prusko, po jehož vzoru započíná s reformami.

Císařovna Marie Terezie chce své soustátí posunout mezi špičku Evropy.

Povinná, nebo nepovinná?
Právě pruský opat Johann I. Felbiger (1724–1788) je pověřen sestavením školské reformy, která vchází v platnost vydáním Všeobecného školního řádu. Školní vzdělání se jím stává dostupné chlapcům i dívkám, řád ale striktně nestanovuje povinnost do školy docházet, jak se dnes mylně uvádí, stanovuje pouze povinnost vzdělávat.

Felbiger stojí za rozsáhlou školskou reformou.

Soupisy dětí
Povinnou školní docházku zavádí až školský zákoník z roku 1805, kdy vládne císař František I. (1768–1835). Jeho Politické zřízení školské upravuje školství ve všech zemích rakouské monarchie. Do škol musejí chodit chlapci a děvčata ve věku od 6 do 12 let, každý školní rok se navíc vytvářejí soupisy dětí, které jsou školou povinné.

Foto: Wikimedia, Shutterstock
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Společnost
Zobrazit více …