Zapomenutý vědec: Zvolil František Čuřík raději smrt než spolupráci s nacisty?

Matematik a odborník na balistiku František Čuřík přemítá, jak se vyhnout námluvám s nacisty. Bojí se jejich nátlaku. Stojí před důležitým rozhodnutím. Jak je odmítnout? 7. června 1944 se ocitá nadobro v koncích.

Svému oboru se věnuje tělem i duší, píše učebnice vyšší matematiky. Profesor matematiky na Vysoké škole báňské (VŠB) v Příbrami František Čuřík (1876–1944) působí v letech 1924–1926 a 1927–1929 zároveň jako rektor.

Snaží se o přestěhování školy do Prahy, nakonec ale instituce zůstává v Příbrami a Čuřík ji vede úspěšně. Ve 30. letech 20. století sleduje rostoucí německé nacistické nebezpečí.

Konstrukce střel V2 si žádá ty nejlepší odborníky na balistiku. Čuřík se ale výpočtů nezúčastní.

Skončí v důchodu

„Profesorský sbor těžce nesl, že německé správy horních a hutních společností dávaly přednost inženýrům německé národnosti, kteří vystudovali ve Freibergu, Leobenu nebo Šoproni.

Profesoři VŠB se proto snažili bránit nostrifikaci (uznání) jejich diplomů, ale také udržovat a pěstovat užší vztahy s Francií a kontakty v rámci Malé dohody, “ píše Jan Kotůlek z Katedry matematiky a deskriptivní geometrie VŠB-TU v Ostravě. Stejně jako ostatní české a moravské vysoké školy je VŠB v Příbrami uzavřena.

17. listopadu 1939 Němci předvolají vedení školy a 15 studentských funkcionářů z různých spolků na okresní hejtmanství. Profesory nad 65 let pošlou do penze, mladší na nucenou dovolenou, což je i Čuříkův případ. Do důchodu ho dají v říjnu 1940.

František Čuřík patří k uznávaným odborníkům a tvůrcům několika učebnic matematiky.

Výzkum raket V-2

Němci zakládají výzkumný ústav společnosti Waffenunion-Skoda-Brünn GmbH. Pracoviště dostane k dispozici vybavení příbramské VŠB i její budovy.

K zahájení práce ústavu ale dojde až v roce 1944. Má zde probíhat výzkum pro vývoj raketových zbraní, kde najdou uplatnění i bývalý profesoři VŠB. Čuřík takovou spolupráci považuje za zradu a raději, než se na něčem takovém podílet si vezme život. „Důvody pro jeho sebevraždu zůstávají nejasné,“ uvádí ale Kotůlek s tím, že o posledním období Čuříkova života nemáme mnoho přímých zpráv. „Někteří jeho kolegové z VŠB propagovali příběh o tom, že František Čuřík byl nacisty nucen spolupracovat v jejich výzkumném ústavu Waffen-Union Research Institute v Příbrami na balistických výpočtech raket V-2,“ dodává. Je to opravdu tak?

Budova, kde kdysi v Příbrami sídlila Vysoká škola báňská.

Jméno nepadne

Holding Waffen-Union Skoda-Brünn spadá pod zbrojní koncern Reichswerke Hermann Göring s německým vedením, ale výzkumné divize po českou správou. Miloslav Tayerle má za úkol rozjet práci výzkumného ústavu Waffen-Union v Příbrami.

Do svého týmu si vybere některé svoje spolupracovníky ze Škody, dále z brněnské Zbrojovky a také z VŠB v Příbrami. Jejich jména obsahuje zpráva z října 1943, ale Čuříka nezmiňuje.

Tehdy navíc neprobíhá žádný výzkum. „Situace se rychle změnila v srpnu 1944, kdy SS-Hauptsturmführer Rolf Engel, šéf Versuchsanstalt für Strahltriebwerke v Grossendorfu, evakuoval svůj ústav ze západního Pruska do Protektorátu Čechy a Morava a převzal správu výzkumných zařízení v Příbrami.

Intenzivně pracoval na výzkumu raket pro SS a striktně oponoval projektu německé armády V-2,“ popisuje Kotůlek. Jenže v srpnu 1944 už je Čuřík mrtvý. Kotůlek se také domnívá, že Engel by si Čuříka jako spolupracovníka nevybral. Balistika je tehdy pod německým vedením a on má svoje osvědčené odborníky.