Skip to content

Zapálil první veřejný vánoční stromeček u nás spisovatel-sebevrah?

 „Honem, zavolejte doktora,“ křičí vyděšeně sekretář Lidových novin Kuběna na telefonistu, když uvidí rozšiřující se krvavou skvrnu na košili svého redakčního kolegy. Společně s telefonistou ho položí na gauč a rychle shánějí sanitku.

Za chvilku přijede vůz a naloží těžce raněného spisovatele Rudolfa Těsnohlídka (1882 – 1928). „Nikdo už mi nepomůže, já jsem také Kaje (Těsnohlídkova první žena – pozn. red.) nepomohl. Jen jsem ji hladil a utěšoval…“ blábolí z posledních sil při nakládání do sanitky. Vykrvácí po převozu do nemocnice.

Rudolf Těsnohlídek trpí už od dětství pocity méněcennosti. Nepomůže mu ani úspěšná literární kariéra.

Odpusťte mi, že ruším

Nebýt jedné smrti, mohl 12. leden 1928 v brněnské redakci Lidových novin proběhnout klidně. Redaktoři by se kolem poledne jako obvykle rozešli do okolních hospod se najíst a po návratu by pokračovali v práci. Jenže tentokrát jeden z nich zůstává na svém místě. Pozorně se začte do korektury a na chvíli se zasní. Pak vytáhne pistoli zabalenou do kusu hadru. Položí ji na stůl a sáhne po papírové kartičce. Napíše na ni vzkaz: „Odpusťte, že jsem to udělal tady“. Nechce totiž svým činem doma rušit svoji ženu Olgu (1893 – 1928). Přiloží si proto pistoli k srdci a zmáčkne spoušť. Olga se po tragické zprávě o manželově smrti otráví plynem. Příčinou jeho přecitlivělosti, která skončila sebevraždou, se stal rodinný původ – je totiž synem rasa z Čáslavi.

Narodil se v Čáslavi jako syn rasa. Svůj původ ze sebe nikdy nesmyje.

Manželský trojúhelník

Ačkoli se mu daří prosadit se v literární společnosti, píše populární soudničky do Lidových novin a je autorem příběhu Lišky Bystroušky, depresivních myšlenek se nikdy nezbaví. V literárním světě může být jeho dekadentní záliba ve smrti sice zajímavá, ale každý pro ni nemá pochopení. Těsnohlídek se stává rodinným přítelem básníka Stanislava Kostky Neumanna (1875 – 1947) a jeho druhé ženy Boženy Hodačové (1882 – 1967).

Stanislav Kostka Neumann dá příteli facku. S jeho ženou měl totiž Těsnohlídek milostné pletky.

Když Kostku zatknou, dokonce pomáhá Boženě starat se o Kostkovo dítě. Zároveň ji ale přemlouvá, ať se k němu nastěhuje. Jakmile se Neumann vrátí z vězení, řeší manželský trojúhelník pohlavkem. Jenže Těsnohlídek Hodačovou i potom, alespoň podle jejího svědectví, přemlouvá k sebevraždě. Tu Božena naštěstí odmítne.

Tradice veřejných vánočních stromečků přetrvává až do dnešních dnů. Málokdo ale ví, že za nimi stojí spisovatel Těsnohlídek.

Pocity méněcennosti léčí charitou

Trauma z dětství způsobuje, že se spisovatel cítí méněcenný. „Těsnohlídek trpěl vědomím, že přivolává smrt svých blízkých. Tuto myšlenku zaháněl konáním dobra a pokorou, jdoucí na hranice mučednického sebeobětování,“ píše literární historik Radko Pytlík (*1928). Psychiatr Radkin Honzák (*1939) potvrzuje, že Těsnohlídek byl duševně nemocný: „Za našich studií nám byl prezentován na psychiatrii jako typický psychastenik (člověk s pasivní, slabou osobností – pozn. red.) s depresivními sklony…“ Černé myšlenky zaháněl založením tradice strojení vánočního stromu republiky. Statný smrk, u kterého se sbíralo na domov pro opuštěné děti, se na brněnském Náměstí svobody poprvé rozsvítil 13. prosince 1824.

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti
Zobrazit více …