Také jste v dětství rádi tajně ujídali cukr po lžičkách? Tak vězte, že tuto zvyklost si průměrný Čech přenesl do dospělosti a denně zkonzumuje množství cukru úměrné třinácti čajovým lžičkám, což je více než půl šálku cukru za den! Za rok je to třicet kilogramů.

I když jako dospělí už asi nekonzumujeme cukr po lžičkách, jeho „skrytá” přítomnost v různých potravinách je pro naše zdraví mnohem zákeřnější. Ovšem jsou lidé, jejichž roční příjem cukru dosahuje dvojnásobku.

Většina z nich trpí nadváhou, a zároveň neodolatelnou chutí na sladkosti. Proč je pro nás cukr tak „přitažlivý”?

Co se skrývá za touhou po sladkostech? Není to jen zlozvyk z dětství nebo důsledek nevhodných diet, citového strádání či stresu. Za jednu z příčin chuti na něco sladkého je považován pokles hladiny serotoninu, který ovlivňuje náladu.

Sladkost působí jako „zázračné antidepresivum“ – špatnou náladu dokáže spravit během pouhých dvaceti minut! Za chutí na sladké se obvykle skrývá nízká hladina cukru v krvi.

„Pokles hladiny cukru se projevuje mnoha nepříjemnými pocity:

nepřekonatelným hladem, chutí na sladké, svírajícím pocitem v žaludku, malátností, únavou, nervozitou i bolestmi hlavy,“ vysvětluje Hana Borkovcová, výživová poradkyně programu Cambridge Weight Plan, a dodává:

„Tyto pocity obvykle zmizí, když sníte potravinu s vysokým glykemickým indexem.“

Toto číslo vyjadřuje, jak rychle cukr pronikne do krve. Čím vyšší je, tím rychleji potravina uvolňuje své cukry do krevního řečiště.”

Optimální je udržovat vyrovnanou hladinu krevních cukrů. Při nadměrné konzumaci sladkostí dochází k téměř okamžitému zvýšení jejich hladiny, pak ovšem následuje prudký pokles spojený s intenzivním pocitem nepohody.

V tu chvíli začnete znovu „bažit“ po jídle s obsahem sacharidů. Dychtění po sladkostech je nejtěžší zvládat při redukční dietě. Chuť vás totiž přepadne, aniž byste měli hlad – a většinou na čokoládu.

Její posedlí milovníci si vysloužili název „Chocolate travers” – „čokaholici“. Těm se bažení po čokoládě projevuje i formou „sladkých“ snů.

Pokud tedy máte pouze chutě, raději sáhněte po tabulce kvalitní čokolády (70 až 89 % kakaové hmoty) a v klidu si ji vychutnejte, než abyste snědli větší množství té nekvalitní, která obsahuje mnoho nasycených tuků a cukrů a podílí se na vzniku obezity.

Tělo navyklé na rychlé jednoduché sacharidy se nenechá jen tak oblafnout. Odpíráním se chuť zvětšuje, a stává se nesnesitelnou. Po čtyřech dnech se vrhnete na oblíbenou cukrovinku, a zhltnete ji tak rychle jako nikdy. A přijdou výčitky.

Spisovatelka Nancy Appleton tvrdí, že k překonání touhy po sladkém pomůže i chuť zubní pasty, a navrhuje čistit si zuby okamžitě po každém jídle. Stejnou roli může sehrát i žvýkačka. Psychologové zase doporučují strategii odvrácení pozornosti:

v okamžiku, kdy vás přepadne chuť na sladké, začněte něco dělat. „Vysledujte, kdy máte během dne největší potřebu dát si něco dobrého a nezdravého. Obvykle se taková chuť vyskytuje kolem 15. hodiny odpolední.

Nižší produkce kortizolu navozuje pocit únavy a tělo si začne žádat nabuzení cukrem. Zkuste ho ale přelstít a vydejte se alespoň na krátkou procházku ven, nabijte se slunečními paprsky nebo si zacvičte,” radí výživová poradkyně Hana Borkovcová.

Vyzkoušet můžete i jiný „trik”. Když vás popadne chuť na sladké, vyhledejte svého partnera a užijte si společnou chvilku. Sex vyplavuje serotonin a dopamin, hormony, které vás ihned nabudí a a naplní pocitem štěstí. Na jídlo už si pak ani nevzpomenete.

Ovoce bylo odpradávna zdrojem energie. Cukr v ovoci funguje jako „ochucovadlo“ látek, které jsou pro tělo důležité: vitamíny, minerály a stopové prvky.

Vláknina se stará o to, aby se cukry uvolňovaly postupně, a tělo je nestihlo ukládat ve formě nadbytečného tělesného tuku. Zajímavá je ovšem logika lidského organismu: když mu chybí živina nacházející se v ovoci, vyšle signál sníst něco sladkého.

Proto je dobré zdolat chuť na sladké právě ovocem, ale nepřehánějte to! Větší množství by vám přineslo jen kila navíc. Ovocný cukr má totiž energetickou hodnotu stejnou jako sacharóza, klasický cukr. Další možností jsou náhradní sladidla.

Ta umělá sladidla zdraví příliš neprospívají. Nejlepší je sladký prášek z jihoamerické stévie. Stačí malé množství a sladí stejně jako lžíce cukru.

Stévie neobsahuje žádné kalorie a téměř žádné sacharidy, a proto je vhodná pro každého – pro diabetiky i lidi na speciální dietě.