Švédský velvyslanec zachrání za druhé světové války více Židů než Oskar Schindler. Jeho osud však i po letech zůstává záhadou.

Diplomat Raoul Wallenberg (1912– asi 1947) si pročítá předložený telegram. „Pojedu navštívit maršála Malinovského,“ povídá svému sekretáři. „Netuším ale, jestli mám být jeho host, anebo vězeň,“ dodává skepticky.

17. ledna 1945 nasedá švédský velvyslanec do vozu a vyráží na sovětské velitelství ve východomaďarském Debrecínu. Od té doby ho už nikdo nespatří!

Nedokáže sedět doma

Švédsko je v době globálního konfliktu neutrálním státem. Raoul však nedokáže jen tak sedět v pohodlí domova se založenýma rukama. Nechá si zřídit diplomatické osvědčení a v červenci 1944 přesídlí do Maďarska.

Německo je v té době již na pokraji porážky, a Hitler (1889–1945) nařizuje, aby byli všichni Židé v porobených zemích co nejrychleji zabiti! Tomu se Wallenberg pokusí zabránit.

Svobodu jim zajistí pasy

Raoul zřídí v Budapešti kancelář, která uplácí nacistické důstojníky a dodává uvězněným jedincům jídlo, oblečení, léky a především švédské pasy. Ty mohou svým držitelům zachránit život.

Velvyslanec tak během několika málo měsíců uchrání snad až 100 000 maďarských Židů před popravou v plynové komoře a zajistí jim bezpečný transport do Švédska.

Považují ho za amerického špeha!

Na podzim 1944 dorazí k Budapešti Rudá armáda. Wallenberg je zajat jednotkami maršála Rodiona Malinovského (1898–1967) a obviněn ze špionáže pro USA. Za nejasných okolností má být odvlečen do Moskvy, kde se po něm slehne zem!

V roce 1957 zveřejní vláda SSSR prohlášení, podle nějž Raoul zemřel 17. července 1947 na srdeční selhání v moskevském vězení.

Západní historici jsou ale přesvědčeni, že Raoul byl ze Stalinova (1878–1953) rozhodnutí popraven nebo dožil v sovětském gulagu!