Na jihozápadě Peru leží přímořská poušť Paracas. Právě zde odkryl peruánský archeolog Julio Tello v roce 1928 hrobky s velice podivnými tělesnými ostatky.

Jejich lebky byly extrémně protáhlého tvaru, jaký ještě nikdo nikdy neviděl. Má se za to, že jsou staré 3000 let a jde o jeden z nejzáhadnějších archeologických nálezů historie.

Umělá deformace lebky

Vědci se domnívali, že jde pouze o výsledek umělé deformace lebek, což se v tehdejších dobách dělalo dost často. Hlavičky novorozenců se svazovaly mezi dva kousky dřeva, které vyvíjely na lebku stálý tlak, a tím se měnil její tvar.

Paracaské lebky jsou naprosto jiné. Jejich mozkovna je větší a  těžší než běžné lidské lebky. Navíc se od lidských liší i stavbou – místo dvou kostí na temeni mají jen jednu. Oční důlky jsou výrazně větší a vzadu na temeni se nacházejí dvě podivné jamky.

Nevěděli, co zkoumají

Velké překvapení vzbudily analýzy DNA těchto lebek, jejichž výsledky byly zveřejněny v lednu 2016. Genetická laboratoř nebyla záměrně informována o jejich původu v zájmu nezaujatého výzkumu. Výsledky testů byly ohromující.

DNA vykazovala mutace, které nejsou známy u žádného člověka, primáta ani jiného zvířete na planetě. „Testy prokázaly, že v DNA těchto lebek jsou obsaženy sekvence, které neodpovídají ničemu známému z lidského genomu,“ prohlásil americký etnolog Brien Foerster.

Lidé, nebo návštěvníci z vesmíru?

Podle jednoho z genetiků zapojených do výzkumu jsou tito jedinci tak biologicky odlišní od lidí, že by se s nimi ani nemohli zkřížit. „Nejsem si jist, jestli vůbec zapadnou do nám známého evolučního vývojového stromu,“ řekl doslova genetik.

Otázkou pak zůstává, kdo tedy vůbec byli tito paracaští lidé. Vyhynulá vývojová větev rodu homo, anebo návštěvníci z vesmíru?

Genetici pracovali v utajení

Vědecká komunita se ale k výsledkům testů staví odmítavě. Briena Foestera řadí do kategorie pochybných pseudovědců, kteří podle nich jen hledají senzace. Vyčítají mu, že studii nepublikoval v seriózním vědeckém tisku, takže neprošla recenzním řízením.

Zaráží rovněž fakt, že genetici, kteří prováděli testy, si přáli zůstat v anonymitě.