Minojci žijí v přepychu. Jejich výstavní sídla jsou naplněna vzácným zbožím – kořením, tkaninami, olejem prvotřídní kvality. Muži i ženy chodí ověšeni zlatem. Copak se bohatí Minojci neobávají o svůj majetek?
Vždyť kolem paláců není ani stopy pro hradbách…
Minojská civilizace, pojmenována podle bájného krále Mínoa, v nás dodnes vzbuzuje úžas. Již ve druhém tisíciletí před naším letopočtem měli Minojci ve svých palácích vodovody, sprchy, splachovací záchody a dokonce i klimatizaci.
Odkud přišli lidé, jejichž kultura dosáhla tak vysoké úrovně? Co způsobilo zánik jejich říše? Stojí za tím ničivá moc přírody, nebo cizí válečníci? Byli Minojci skutečně mírumilovným národem, jak tomu nasvědčují archeologické nálezy?
Tajemství minojských paláců
Britský archeolog Arthur Evans (1851 – 1941) tají dech. Jeho tým narazil na stěnu s pestře pomalovanou omítkou, na níž je zobrazena mužská postava nesoucí trychtýřovitou nádobu. Postupně před ním vyvstává v celé své nádheře palác Knossos, který měl v době své slávy až dva tisíce místností.
Brzy spatří světlo světa i další tři významné komplexy Faistos, Malia a Kato Zakros. Na všech těchto palácích je zarážející jedna věc. Nemají žádné opevnění a některé dokonce leží v údolí. To vypadá jako pozvánka pro nepřítele!
Avšak paláce prokazatelně prosperovaly bezmála tisíc let. Přitom ve svých útrobách skrývaly nesmírné bohatství. Jak je možné, že žádný nepřítel nevztáhl ruku po tak cenné kořisti?
Mírumilovný národ?
Minojská civilizace zaráží kromě absence obranných staveb ještě další zvláštností. V době, kdy Egypťané zdobí své hrobky výjevy z lovu a oslavou válečných úspěchů, Minojci zobrazují květiny, zvířata i lidi většinou v mírových scénách.
Znamená to, že tehdejší obyvatelé Kréty spolu vůbec neválčili? Copak neměli strach ani z útoku zvenčí? Chybějící opevnění kolem paláců je zpravidla vysvětlováno tím, že minojská kultura byla v tehdejší době námořní velmocí.
Její obranu tak představovalo silné loďstvo. V průběhu zkoumání starověké civilizace se však objevily i jiné hypotézy. Například německý geolog Hans Georg Wunderlich (1928 – 1974) vyvolal v roce 1972 značný rozruch tvrzením, že minojské paláce jsou ve skutečnosti rozsáhlými hrobkami.
„Bylo tam vlhko a chladno, ani jediný paprsek nepronikl dovnitř. Jenom blázen, nebo mrtvý by se nastěhoval do těchto prostor,“ vyjádřil své mínění po návštěvě Knossu. Archeologům dalo nemalou práci jeho tvrzení vyvrátit.
Otazníky nad zánikem vyspělé civilizace
Co ukončilo slavnou éru minojských paláců? Ptají se dodnes mnozí badatelé. Vše nasvědčuje tomu, že lví podíl na tom měla příroda. První paláce zničilo kolem roku 1700 př. n. l zemětřesení. Druhé paláce padly za oběť následkům ničivého výbuchu sopky na ostrově Théra asi v roce 1450 př. n. l.
Po této události zřejmě zemi zachvátil chaos. Pro bojovné Achajce z Mykén pak nebylo nic snazšího než si válečnému umění neuvyklý národ podmanit. Nebo to všechno bylo úplně jinak?
