Do kapitulace Hitlerova Německa zbývalo 12 týdnů. V německých Drážďanech se tísnily stovky tisíc uprchlíků, kteří se zde ukrývali před postupující Rudou armádou. Noční nebe nad městem se náhle z 13. na 14.

února 1945 zaplnilo 805 spojeneckými bombardéry. Na historické centrum spadlo 2700 tun pum, z toho téměř polovina zápalných.

Útok byl tak intenzivní, že město náhle zachvátila ohňová bouře, která v podstatě srovnala centrum se zemí. Bombardování neskončilo ani následující dva dny. Americké B-17 spolu se stíhacími letouny North American P-51 Mustang zasypaly trosky dalšími náložemi.

Za oběť tak padlo 34 kilometrů čtverečních města Drážďan, kde nalezlo smrt nejméně 25 000 lidí, odhady ale mluví i o 35 000. Celá akce je dodnes velmi kontroverzní.

Ticho kostelních zvonů

Psal se 14. květen 1940 a německá invaze do Nizozemí byla v plném proudu. Němci měli vlastní metodu, jak přesvědčit Holanďany, aby se vzdali. Vyslali nad Rotterdam piloty Luftwaffe, kteří sypali na obyvatele centra stovky tisíc kilogramů bomb.

Bombardování je označováno jako Rotterdamská blesková válka. Zahynulo při něm téměř 1000 lidí a přes 80 000 přišlo o střechu nad hlavou. Vedle toho bylo navíc zničeno 24 historických kostelů, které rotterdamští obyvatelé už nikdy nedali dohromady.

Na rozdíl od řady dalších zničených měst zde nevystavěli kopie svých původních domů a raději šli v architektuře naproti Americe. Rotterdam se tak začal honosit poněkud přehnaným označením „Manhattan na Máze“.

Bombardování jako nácvik

Polské městečko Frampol je téměř neznámé, ale 13. září 1939 se stalo ideálním cílem německé Luftwaffe. Asi čtyřtisícový Frampol se mohl pyšnit unikátní symetrickou sítí barokních ulic a uliček, kterým v centru vévodila radnice.

Právě však ona byla pro piloty skvělým orientačním bodem. Po útoku zůstalo až 90 procent městečka zcela zdecimováno, přežily jen dvě ulice a pár domů. Přitom Frampol neměl jediný vojenský či průmyslový cíl.

Posloužil Němcům pouze pro testování budoucích bombardování.

Synagoga nepřežila

Také v naší zemi se nevyhnulo centrum metropole své zkáze. Bomby přitom dopadly na Prahu 14. února 1945 nedopatřením. Bombardéry původně mířily na Drážďany, kde byl naplánován masivní útok, zahrnuly však náložemi také Prahu kvůli chybě v navigaci.

Zemřelo přes 700 lidí, přičemž bomby zasáhly Vyšehrad, Radlice, Karlovo náměstí, Nusle, Vinohrady, Zlíchov, Pankrác a Vršovice. Slavnou architektonickou obětí se stal Emauzský klášter u Palackého náměstí.

Sem dopadly tři zápalné pumy o celkové váze téměř 700 kilogramů. Tvrdý zásah dostala i Vinohradská synagoga, která tou dobou patřila mezi největší synagogy na světě. Právě jejímu zničení napomohli Němci, kteří bránili v hašení budovy.

Zatímco Emauzy dostaly nový háv, v roce 1951 byla synagoga i přes protesty stržena.

Poslední hodiny pro Pforzheim

Německý Pforzheim schytal 23. února 1945 třetí největší nálet na Německo za druhé světové války, počet mrtvých byl rekordní – zemřelo až 17 600 lidí, tedy třetina obyvatel města! Na svědomí to mělo 379 britských bombardérů, jejichž 22 minut trvající útok rozpoutal, stejně jako v Drážďanech, ohňovou bouři.

Pforzheim padl téměř celý.

Bylo zničeno 83 procent města. To bylo přitom určeno jako cíl bombardování již v dubnu předešlého roku. A důvod? V příručce britského letectva se píše: „Pforzheim je jedno z center německého hodinářství a výroby šperků a je proto pravděpodobné, že se stane velmi důležitým ve výrobě přesných přístrojů pro válku, jako jsou roznětky a munice.“