Vzpoura na lodi Bounty z roku 1789 by byla jinak vcelku bezvýznamnou revoltou nespokojených námořníků, kdyby se kolem ní netočily dva vskutku neuvěřitelné příběhy. Právě kvůli jejím důsledkům toto slovní spojení slyšel aspoň jednou za život snad každý.

Bounty odrazila od anglických břehů v prosinci 1787. Jejím cílem bylo doplout na Tahiti, naložit tam rostliny chlebovníku a převézt je na Jamajku. Kapitánem byl třiatřicetiletý William Bligh, který Tahiti i Jamajku dobře znal.

V posádce byl i jeho přítel, o deset let mladší Fletcher Christian. Právě jeho přítomnost na palubě se však měla Blighovi krutě vymstít…

DRSNÁ CESTA NA TAHITI

Bligh měl v úmyslu proplout do Pacifiku pod mysem Horn, ale tohle obávané místo připravilo jeho mužům tvrdou zkoušku.

Silnými bouřemi nedokázali proplout, navíc museli opravit poškozenou loď a nakonec zamířili opačným směrem – přes Indický oceán pod Austrálií a Tasmánií. Celá cesta jim tak trvala deset měsíců.

Na Tahiti se námořníci octli v exotickém ráji, kde si užívali pohostinnosti a náklonnosti místních žen. Po pěti měsících takového života byl ale návrat k námořnímu drilu těžký.

Bligh vinil Christiana ze špatné morálky posádky a situaci řešil tím, že přitvrdil v trestech. Tím však příslovečný pohár přetekl. 28. dubna 1789 se velká část posádky pod vedením Fletchera Christiana vzbouřila.

ZANECHALI JE UPROSTŘED OCEÁNU

Vzbouřenci rychle ovládli celou loď a kapitána Blighe a 18 mužů, kteří mu zůstali věrní, posadili do otevřeného člunu s minimálními zásobami vody a jídla. Pak odpluli a ponechali je svému osudu. Bligh a jeho muži ale dokázali prakticky nemožné.

Během sedmi týdnů plných utrpení urazili 6700 kilometrů na nizozemský ostrov Timor. Ztratili jen jediného muže, který přišel o život hned první den na ostrově Tofua, kde posádku napadli domorodci.

SKRYLI SE NA MALINKÉM OSTROVĚ

Vzbouřenci z Bounty se mezitím vrátili zpět na Tahiti, ale Christian věděl, že pokud je Britové najdou, čeká je oprátka. Spolu s osmi námořníky, jejich tahitskými partnerkami a několika místními muži se znovu vydal na moře, hledat lepší úkryt.

Na ten nakonec narazili 15. ledna 1790. Šlo o malý izolovaný ostrov jménem Pitcairn. Objeveni byli až skoro o pětadvacet let později. Tou dobou už byl Christian i všichni muži z Bounty až na jediného, Johna Adamse, dávno po smrti.

Většina z nich zemřela při konfliktu s Tahiťany v roce 1793. Izolovaná komunita na Pitcairnu však existuje dodnes.

Složená je téměř výhradně z potomků námořníků, kteří sem připluli v roce 1790. Jediné město celého ostrova a zároveň nejmenší hlavní město na světě nese jméno námořníka, kterého Britové nakonec omilostnili a nechali na ostrově klidně dožít – Adamstown.