Astronomové nemají problém vidět miliardy let vzdálený vesmír, barvy v širokém spektru ani minulost. Ale je problém – minimálně dost nákladný – dostat opakovaně materiál za hranici vesmíru. Vyřešit by to mohla 20 km vysoká věž s průměrem 230 metrů!

Budoucnost nemusí být konvenční, může mít mnoho forem. Může mít podobu obrovského kevlarového tubusu ThothX, nahuštěného vodíkem nebo héliem a s výtahem uvnitř. Když před půlrokem kanadská společnost Thoth Technology získala v Americe a Británii patentovou ochranu právě na takovou nafukovací věž, přiblížila vesmír k Zemi.

Jak to fučí ve 20 kilometrech?

U výtahu se počítá s nosností 10 tun a musel by být jedině samočinný, elektrický a nelanový, protože lanový má limity na délku (1,5 km). I když by se věž se svou výškou vyšplhala do pětiny vzdálenosti hranice vesmíru, stavět by se měla jenom 10 let.

Thoth Technology samozřejmě počítají v nejvyšších výškách s velmi silnými větry a podle propočtu by věž měla odolat i síle hurikánu Katrina (5. kategorie; více jak 250 km/h). Třeba nejvyšší stavba světa, Burdž Chalífa, s výškou 828 metrů má ve špičce v silném větru výkyv až 2 metry.

Věž ThothX by byla 24krát vyšší, objemnější s přistávací drahou pro vesmírné lodě na střeše.

120 miliard

Už před sedmi lety vznikl 7 metrů vysoký model. Plánuje se 1,5 km vysoká demonstrace technologie a o 20kilometrové stavbě za 120 miliard korun se zatím jen sní. „Je to možné a je to blízko. Kosmonauti by vystoupali elektrickým výtahem do 12 mil (20 km) a z vrcholku věže by startovala letadla nebo rakety s jediným stupněm pohonu na oběžnou dráhu.

Vraceli by se sem zase jen na výměnu paliva a opakovaný let,“ prohlašuje otec prototypu z Thoth Technology Brendan Quine.

1/3 paliva doma

A to je celý důvod – ušetřit až třetinu nákladů za pohonné hmoty. Aby rakety a vesmírná letadla unikly troposféře (do 17 km), prolétly stratosférou (do 50 km), překonaly gravitaci a mezosféru (do 85 km) a dosáhly Kármánovy hranice vesmíru (100 km nad povrchem), musí vyvinout únikovou rychlost 11,180 km/s.

Jenom vyslat raketu Vega, která unese pouze malé družice, stojí 20 milionů eur (přes půl miliardy korun). Středně těžké satelity do 3 tun vynese ruský Sojuz za 40 milionů eur (přes miliardu) a obří Ariane V sice vyletí s nákladem 20 tun, ale taky stojí 80 milionů eur (2,1 miliardy).

Minimálně třetinu toho by měla věž ThothX ušetřit…