Podle genetické analýzy je Čingischán předkem 0,5 procenta světové populace, protože ve své době zplodí možná až 2 000 dětí.
Před 300 lety žije marocký sultán Mulaj Ismail, který má všechno a může všechno, takže oficiálně vlastní devět manželek plus o trochu větší harém a zplodí 867 dětí (525 synů a 342 dcer).
Jsou to ti nejplodnější muži v dějinách lidstva, protože u mužů to jde. Ženy jsou omezeny přírodou, přesto i tady historie zná skoro neuvěřitelná čísla…
Sexistický paradox
V srpnu 1783 zasedne v Petrohradu k psacímu stroji muž a napíše dopis pro londýnský The Gentleman’s Magazine:
„Pane Urbane, v původním dopise, který zrovna leží přede mnou, odeslaný 13. dubna 1782 z Petrohradu, se píše, že Fjodor Vasiljev, 75 let, rolník, se svou první ženou zplodil 4x čtyřčata, 7 trojčat a 16 dvojčat, tedy celkem 69 dětí z 27 porodů.“ A jeho druhá žena porodí pro změnu 6x dvojčata a 2x trojčata, tedy dalších 18 dětí.
Celkem se stane otcem 87 dětí, z nichž jen tři pohřbí. „Tento plodný ruský rolník byl představen samotnému carovi,“ stojí ještě v dopise. Je to první zmínka z mnoha o muži jménem Fjodor Vasiljev.
Stejná čísla potvrzují i ruské prameny z roku 1834 a věří jim i Guinnessova kniha rekordů.
Problém je, že všechny zdroje se zajímají o „něj“ a ne o „ni“, což je „sexistický paradox“ poplatný době, takže o nejplodnější ženě lidstva víme vlastně jenom to, že se jmenuje Valentina Vasiljevová, že rodí soustavně mezi roky 1725–1765 a že s mužem žijí v ruském městě Šuja.
Je ale vůbec možné, aby ženské tělo fyziologicky vydrželo tolik porodů, navíc mnohočetných, navíc v 18. století a ještě k tomu v Rusku? Podle James Segars, experta na reprodukci, ne.
„I kdyby měli extrémní štěstí na skoro nulovou úmrtnost, tak šance na přežití tolika porodů trojčat a čtyřčat, v tak extrémně zaostalém prostředí Ruska, je skutečně mizivá,“ říká Segars. Vasiljevová nicméně zůstává nejplodnější ženou, ale s otazníky.
Děti narozené ve svazcích
V srpnu 1914 přinese lokální plátek z Iowy Clinton Mirror zprávu, že ženě z Palerma Rose Salamiové se narodí pět chlapců a podle doktora jsou všechny děti „dobře tvarované, hodně jedí a hodně křičí“.
Odkazují se na London Chronicle a v listopadu 1923 podobnou informaci přinese i list Virginia Chronicle. Ve všech případech novináři v pozadí připomínají „případ Gravatová“.
To byla neznámá žena z neznámé doby odněkud z Toskánka a podle údajů se narodí jako jedno z dvojčat matky, která pro změnu pocházela z trojčat. Vezme si muže jménem Gravata ze stejné rolnické třídy a otěhotní.
V jednom roce mu porodí šest synů a v tom dalším dalších pět dětí. Pak má pár trojčat, dvojčata, následují čtyřčata. Děti narozené ve svazcích uzavřou čtyři kluci.
Počet synů a dcer není známý, nicméně dohromady má Gravatová porodit 62 dětí, což jí zajistí „slávu v porodnických análech“.
Zemětřesení jim vezme pětinu dětí!
Vdá se jako 17letá, a když v chilském San Antoniu zapisuje své poslední dítě, je jí 55 let. Za tu dobu Leontina Albinaová (1926–?) porodí 55 dětí, které registruje.
Podle svých slov má ale ještě dalších 9 dětí, ale ty pro úřady oficiálně neexistují. Podle jejího muže Gerarda Secunda Albiny (1921–?) se jim narodí pět sad trojčat (všichni kluci) ještě před příchodem z Argentiny do Chile.
Právě tady v roce 1960 ztratí kvůli Velkému chilskému zemětřesení 11 dětí. Dospělosti se dožije pouze 40 potomků (24 chlapců a 16 dívek).
