Jediným úderem ohromné tlapy by vás dokázal nabít. Naštěstí tento tygr člověka za kořist nepovažuje. Dokonce i boj s jinými tygry vyhledává jen zřídka. Váží až 300 kg a dokáže skočit 6 metrů do dálky a 5 metrů do výšky. Co dalšího jste o něm nevěděli?
Tygr ussurijský (Panthera tigris altaica)
Třída: savci
Řád: šelmy
Délka trupu: 160–250 cm
Délka ocasu: 90–100 cm
Výška v kohoutku: 1,10 – 1,25 m
Hmotnost: 100–306 kg
Tygr ussurijský se v žebříčku největších suchozemských predátorů řadí na třetí místo, hned za medvěda kodiaka a ledního medvěda.
Šelma kdysi obývala rozsáhlé oblasti Sibiře, Mandžuska a Koreje, dnes už žije pouze na omezeném území východního Ruska (v blízkosti řeky Ussuri) a v Číně.
Tlapy jako sněžnice
Na rozdíl od ostatních tygrů má tygr ussurijský světlejší chlupy. Kvůli chladnému klimatu, v němž žije, jsou také více husté a dorůstající až do délky kolem 40 mm. Dá se také velice dobře poznat podle dlouhých světlých vousů.
Jelikož se pohybuje v oblastech, kde po většinu roku leží sníh, své mohutné tlapy používá při pohybu jako sněžnice.
Troufne si i na větší zvíře
Hlavní součástí jídelníčku tygra ussurijského jsou velcí savci, především divoká prasata a jelenovitá zvěř. Pokud se mu této jeho přirozené potravy nedostává, nepohrdne ani zajíci, ptáky nebo plazy včetně velkých krokodýlů.
Je přitom schopen sám skolit i takové zvíře, jako je gaur (nejmohutnější žijící tur), který ho výrazně převyšuje velikostí a hmotností. Troufne si i na většího medvěda.
Samotářský lovec
Tygr loví ve většině případů sám. Ke kořisti se nejprve plíží nebo na ni číhá ve vzdálenosti zhruba 10–35 metrů. Zaútočí po několika skocích či krátkém sprintu. Pokud se oběť nachází daleko, čeká, až se sama přiblíží.
Na rozdíl od lvů berou tygři v potaz i směr větru. Velká zvířata se snaží srazit k zemi silou nárazu. Většinou útočí tlamou na hrdlo oběti, kterou tak zardousí. Tlapy používají k přidržení oběti, ale dokážou jimi rozbít i medvědí lebku. Na lov vyráží těsně před soumrakem a za ranního šera.
Kořist schovává do úkrytu
Po usmrcení kořisti si ji tygr odtáhne do vyhlédnutého úkrytu, nejčastěji v blízkosti vody. Zde pak žere a pije. Před usnutím si zbytky kořisti ukryje a všechny konkurenty, kteří by na ně měli zálusk, zažene.
Úlovek požírá od kyčlí, na rozdíl od lva, který nejprve otevře břicho. Obvykle se zdržuje v jeho blízkosti, dokud ho nezpracuje celý. Pokud se přece jen musí vzdálit, zakryje ho pečlivě listím a větvemi. Na posezení je schopen sežrat 18 až 27 kg masa.
Teritorium si značí močí
Ussurijští tygři žijí na teritoriu o rozloze až 3000 km2 a pečlivě si ho značkují močí nebo seškrabáváním kůry na stromech.
Pachové značky přitom mají význam nejen pro označení loveckého revíru, ale současně umožňují, aby se jedinci opačného pohlaví mohli setkat v době rozmnožování. Ta není vázaná na žádné roční období a samice se častokrát vydávají hledat samce samy. Potom zůstávají po celou dobu říje pohromadě.
Na pokraji vyhubení
Zatímco ještě ve 20. letech minulého století byl počet tygrů žijících ve volné přírodě odhadovaný na 100 000 kusů, dnes jich je už asi jen kolem 8000. Příčin jejich vyhubení je přitom hned několik.
Tygří kosti i jednotlivé orgány se využívají v orientální medicíně, ale pytláci loví tygry často i jen pro zábavu. Velký vliv na vymizení tygrů ussurijských z přírody má i změna původního životního prostředí. Tygry se naštěstí daří úspěšně odchovávat v zoologických zahradách.
Zajímavosti:
Je velice dobrý skokan, dokáže skočit 6 metrů do dálky a 5 metrů do výšky.
Pokud se s ním střetnete tváří v tvář a budete se mu dívat do očí, je velmi malá pravděpodobnost, že zaútočí.
První zmínky o tygrovi pocházejí z doby zhruba před 5000 lety.
Ve starověkém Římě byli tygři využíváni k boji v arénách.
První tygr byl do Evropy dovezen v roce 1478, na dvůr vévodkyně savojské v Turíně.
Tygr ussurijský byl v roce 1988 vybrán za maskota Olympijských her v Soulu.
Útoky tygrů na lidi jsou ojedinělé. Za normálních okolností jde tygr člověku z cesty. Pouze když má velký hlad, ztratí svůj vrozený respekt a zaútočí.
Lov trvá dlouhé hodiny, úspěšný bývá zhruba v 1 případě z 10.
Má delší a hustou srst. Díky tomu může žít i při teplotách okolo –45°C.
Vidí barevně a v noci dokonce 5krát lépe než člověk.
Je výborný plavec.