Skip to content

Oběšení Heliodora Píky: Klement Gottwald se parťáka v kartách nezastal

Přestože spolu za války hrávali karty, Klement Gottwald neudělá pro Heliodora Píku vůbec nic. Příkaz z Moskvy totiž zní jasně: „Zlikvidovat!“ Válečného hrdinu tak místo poct a vyznamenání čeká provaz. Komunisti se ho prostě potřebují zbavit…

Heliodor Píka (1897–1949), legionář vyznamenaný za 1. světové války, prokáže svoje bojové schopnosti i za první republiky. Jako voják hájí české zájmy ve sporu o Těšínsko i slovenské hranice proti Maďarům v roce 1919. Jako kapitán na hlavním štábu Československé branné moci v Praze se stává jedním ze tří důstojníků, kteří v letech 1926–1928 studují na Vysoké vojenské škole v Paříži. Poté ho čeká post vojenského atašé v Rumunsku, který zastává v letech 1932–1937.

Legionř Heliodor Píka dostane možnost studovat na Vysoké vojenské škole v Paříži.

V rámci Malé dohody vytváří Československo, Rumunsko a Jugoslávie protiváhu proti německému a maďarskému tlaku. Píka v roce 1938 získává od Jugoslávie a Rumunska slib materiální pomoci v případě války. Nakonec mu to ale není nic platné. Po okupaci v březnu musí zmizet ze země a v Londýně nabízí pomoc exilové vládě. Edvard Beneš ho posílá do rumunské Bukurešti, kde plní funkci vojenského vyslance pro oblast Balkánu. Později se přesouvá do Istanbulu.

Válečný hrdina Píka v roce 1944. Po válce se bohužel stane nepohodlným.

Dohoda o vojenské spolupráci
Ani zde ale nezahálí. Potkává se zde s podplukovníkem Ludvíkem Svobodou (1895–1979). „Předejte moji žádost o podporu spolupráce se Sovětským svazem prezidentu Benešovi,“ apeluje na něj Svoboda. Píka vyhoví a Edvard Beneš požadavek přijme. V Moskvě tak vzniká československé vojenské vyslanectví. Další schůzka Píky se Svobodou v roce 1941 už je konkrétnější. Mluví nejenom o další zpravodajskou spolupráci s Moskvou, ale i o vytvoření československých jednotek na území SSSR. Jakmile československá exilová vláda návrh posvětí a 18. července 1941 je podepsána sovětsko-československá vojenská dohoda, stěhuje se Píka do Moskvy, kde vykonává funkci vojenského atašé.

S Klementem Gottwaldem se nejednou setkává v Moskvě při karetní partii.

Osudné informace o táborech
V roce 1942 vytváří jednotku československé armády. Sbírá do ní československé vojáky ze sovětských zajateckých táborů. Právě informace o síti táborů jsou jednou z věcí, která se Píkovi po válce stane osudnou. Dozví se příliš mnoho. „Generál Píka měl rozsáhlé znalosti o sovětských táborech nucených prací, o tzv. gulazích, protože měl na starosti, když bylo nařízeno propuštění našich občanů z těchto táborů,“ vysvětluje současný český historik František Hanzlík. 1. československá samostatná brigáda, sestavená Píkem, už v září 1943 bojuje na frontě u Kyjeva a osvobozuje město. Když je v listopadu 1943 podepsána československo-sovětská spojenecká smlouva, jde i o Píkovu zásluhu. Sovětské velení pak žádá v srpnu 1944 o podporu Slovenského povstání Rudou armádou. Sám vůdce Josif Vissarionovič Stalin (1878–1953) plán odsouhlasí. Maršál Ivan Stěpanovič Koněv (1897–1973) poté zahajuje karpatskou operaci.

Píkův hrob na Plzeňském ústředním hřbitově.. Oběšen byl v roce 1949.

Komunistům vidí do karet
Jak sovětská vojska postupují na československé území, chce Píka, aby jim velel Ludvík Svoboda. Sověti ale odmítají. Když se Píka vrací v květnu 1945 do Československa, čeká ho jmenování do funkce náměstka náčelníka generálního štábu Československé armády. Získává sice i dvě sovětská vyznamenání, jenže komunistům leží v žaludku jeho působení v Moskvě za 2. světové války. Proto se po převratu v únoru 1948 okamžitě postarají o jeho zatčení. Proběhne vykonstruovaný soudní proces. „Oficiální obvinění bylo takové, že prováděl špionáž ve prospěch anglické zpravodajské služby, což byl sám o sobě nesmysl, protože tehdy naše zpravodajská služba s anglickou spolupracovala,“ vysvětluje Hanzlík. I když s prezidentem Klementem Gottwaldem (1896–1953) Píka hrával za války v Moskvě karty, Gottwald se o udělení milosti nezasadí. Generál je oběšen 21. června 1949.

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …