Hubená pihatá zrzka Brenda Ann Spencerová (*1962) má problémy se školní docházkou a poněkud radikální názory na pondělky. A protože před pár týdny dostala od otce pod stromeček malorážku Ruger 10/22 s dalekohledem, rozhodne se ji použít.
Ráno v pondělí 29. ledna 1979 je sama doma. Otec Wallace odešel do práce, ona kouká oknem na clevelandskou základní školu, která je přímo přes ulici. Právě se před ní houfují první školáci a čekají, až školník Mike Suchar (1922-1979) odemkne.
Náhle se rozhodne. Vytáhne pouzdro s puškou. Nabije zásobník a vysune hlaveň z okna.
Dalekohledem se zaměřovačem začne sjíždět z jednoho školáka na druhého, a pak obvyklý hlahol dětských hlasů přeruší střelba. První zásah schytá devítiletý Cam Miller, kterému kulka prolétne hrudí. „Seděli jsme v kanceláři a uslyšeli takové to pop, pop, pop. Znělo to jako petardy,“ vzpomíná učitel Daryl Barnes.
Vyhlédne ven a vidí děti, které padají k zemi, nebo si s pláčem drží krvácející rány. Některé křičí, jiné se jen v šoku rozhlížejí. Ač neví, odkud střelba přichází, Barnes a ředitel Burton Wragg (1925-1979) vybíhají ven, aby děti dostali do bezpečí.
Střelba neustává. Jedna kulka zasáhne ředitele, trefí aortu.
Zatímco Barnes odnáší zraněnou dívku, přibíhá na pomoc Suchar. Ozvou se další výstřely a školník padá k zemi. To už přijíždí první policejní vůz. Přestože policista Robert Robbins postupuje opatrně, hlaveň v okně nevidí. Kulka ho zasáhne do krku.
Brzy poté se policistům podaří postavit popelářský vůz tak, aby blokoval palebné pole.
Výčitky necítí
Reportéři, hledající informace o tom, co se děje, obvolávají domy kolem školy. Jeden se dovolá ke Spencerům. „To střílím já,“ přizná Brenda s klidem a na otázku proč to, proboha dělá, řekne: “Prostě nemám ráda pondělky.
A tohle je rozhodně oživilo.“ Výsledkem „oživení“ jsou dva mrtví, osm postřelených dětí a jeden těžce zraněný policista.
Když se policie pokusí k domu přiblížit, Brenda znovu vystřelí. Vyjednávání trvá šest hodin, než to vzdá. Nezdá se, že by měla výčitky. „Neměla jsem žádný důvod, ale byla to sranda. Bylo to jako střílet kachny na rybníku,“ prohlásí při prvním výslechu.
Učitelé ji popisují jako introvertní dívku bez zájmu o školu, vychází najevo, že před dvěma měsíci otec odmítl návrh školy na její hospitalizaci na psychiatrii kvůli depresím.
Lékaři, kteří ji po zatčení vyšetřují navíc odhalí zranění spánkového laloku, způsobené pravděpodobně pádem z kola.
Policisté u soudu popisují, že dům Spencerových byl plný lahví od alkoholu, Brenda přizná: „Cítila jsem se nechtěná. Záviděla jsem dětem, které měly někoho, kdo je chránil a miloval.“ Nic z toho nemá vliv na rozsudek.
Je souzena jako dospělá a odsouzena k doživotnímu vězení s možností podmíněného propuštění nejdříve po 25 letech. Podá několik žádostí, ale každá je zamítnuta. Znovu může požádat v roce 2019.
