Vraždí zcela nahodile různými způsoby téměř 15 let. Je opravdu jedním z nejhorších německých sériových vrahů, jak tvrdí nacistická propaganda, nebo jen nebohou obětí režimu?

V lednu 1943 je v Köpenicku u Berlína, nalezeno mrtvé tělo 51leté Friedy Rösnerové. Je uškrcena vlastní šálou, chybí jí kabelka a jeví známky posmrtného znásilnění. Zadržen je místní občan Bruno Lüdke (1908–1944), který se s obětí zná.

Hloupý Bruno

Narodí se jako čtvrté dítě ze šesti. Otec je majitel prádelny, matka pradlena. Navštěvuje zvláštní školu, jelikož je u něj zjištěna neschopnost základních myšlenkových operací. Neumí psát ani počítat. Později pracuje jako poslíček pro své rodiče.

Drobné krádeže jsou u něj na denním pořádku. Vydělané peníze mu na jeho vášeň, alkohol a tabák, nestačí.

On nemůže být vrah

Místní policií je také označován jako šmírák vzbuzující obecné pohoršení. Koná potřebu na veřejnosti, má na svědomí menší mravnostní delikty. Ale nikdo, kdo Lüdkeho osobně zná, si ho jako vraha nedokáže představit. Je pro ně spíš bojácným prosťáčkem než chladnokrevným zabijákem.

Na počátku druhé světové války je z důvodu jeho slabomyslnosti na základě „Zákona obraně proti dědičně zatíženému potomstvu“ (Gesetz zur Verhütung erbkranken Nachwuchses) z 14. července 1933 sterilizován.

Nečekané přiznání

Nikdo tedy nečekal, že se při výslechu přizná k dalším 84 neobjasněným vraždám a jako ústřední motiv svých činů označí znásilnění. Svědci ale posléze vypovídají, že jeví známky fyzického týrání a nechá se slyšet:

„Oni by mě zabili, kdybych nepřiznal.“ Kriminální komisař, hlavní vyšetřovatel Franz, ho ale postupně spojí s 51 oběťmi, které jsou zavražděny v průběhu 15 let (1928–1943).

Smrt rukou jiného vraha

Z důvodu snížených rozumových schopností je shledán nesvéprávným. Nikdy nestojí před soudem a je rovnou poslán do Ústavu soudního lékařství ve Vídni, který je proslulý lékařskými experimenty na lidech. Usmrtí ho pravděpodobně chemickou injekcí při jednom z pokusů v dubnu 1944.

Rodině je oznámeno, že zemřel na infekční chorobu a jeho ostatky jsou zpopelněny.

Kontroverzní pachatel

Holandský kriminalista Jan Blaauw analyzuje v 90. letech policejní spisy a domnívá se, že Lüdkemu jsou kladeny otázky tak, aby vedly k přiznání. I když se dozná k 84 vraždám, v 53 případech se liší modus operandi. Není nalezen jediný důkaz, který by ho přímo usvědčoval.

Na žádném místě činu se nepodaří nalézt použitelné otisky prstů. Je vyslýchán několik měsíců a postupně si vzpomíná na vraždy, které ani nedokáže lokalizovat.

Chtějí nacisté skrýt nevyřešené vraždy?

Nacisté si nemohou ve svém dokonalém režimu dovolit neobjasněné vraždy, natož sériového vraha. Postižený Lüdke je ideálním pachatelem sexuálního násilí a další trestné činnosti. Jako Untermensch (Podčlověk) k tomu má ty nejlepší předpoklady.

Poválečné pokusy o znovuotevření případu proběhnou neúspěšně. Zda 51 vražd, z kterých byl obviněn, Lüdke opravdu spáchal, zůstává stále záhadou.