Dřina v posilovně ho vynese ke hvězdám, zároveň mu ale postupně vezme to nejcennější, co má – zdraví.
„Pokud chcete psát dějiny, budete muset přinášet oběti,“ krčí obřími rameny Ronnie Coleman, muž, který to z prodavače pizzy dotáhne až na nejlepšího kulturistu všech dob.
Pohyb, tělesný dril, na to všechno je Američan Ronnie Coleman (*1964) zvyklý už od studentských let. Na střední škole dělá snad každý sport, který jde, a ve všech patří mezi nejlepší. Premiantem je i na vysoké, kde studuje účetnictví.
Po ní ale nemůže sehnat práci, a tak skončí jako prodavač pizzy. Ta je také jediným jídlem, které každý den jí. Jiné si nemůže dovolit.
Nabídka, která se neodmítá
Zlom v jeho životě přijde s rokem 1989, kdy se stane členem policejního sboru v Arlingtonu v Texasu. Jeden z kolegů ho tehdy dokope k návštěvě posilovny Metroflex, jejímž majitelem je amatérský kulturista Brian Dobson. Toho Coleman doslova uhrane.
Je první, kdo v něm vidí budoucího šampióna. Dá mu nabídku. „Když mi dovolíš, abych tě trénoval na soutěž Mr. Texas, budeš tu mít doživotní bezplatné členství.“ A Ronnie souhlasí. Z dřiny nikdy strach neměl. Stejně jako z těžkých vah.
„Každý chce mít svaly, ale nikdo nechce zvedat proklatě těžké váhy,“ prozrazuje svůj základní recept na úspěch.
Vypadal jako mimozemšťan
Dobson ho připraví skvěle. Soutěž Mr. Texas v roce 1990 doslova ovládne. Kromě titulu v těžké váze se stane i absolutním vítězem. Podobným způsobem triumfuje i na několika dalších soutěžích. Ten nejprestižnější titul – Mr. Olympia mu ale stále uniká.
Mezi kulturisty tehdy panuje velká konkurence, leckdy doslova nevraživost. Nová krev do uzavřené partičky zavedených nabušenců není vítána zrovna s jásotem. A ještě, když vypadá jako Ronnie Coleman. „Ten chlápek Ronnie Coleman vypadal jako mimozemšťan.
Nebyl tu nikdo, s kým byste ho mohli porovnávat,“ vzpomíná kulturista Kai Greene (*1975). Přesto je Ronnieho vítězství v roce 1998 trochu překvapivé. Vždyť rok předtím skončí až devátý.
Vstoupí do dějin
Jenže Coleman je neskutečný dříč. Strava, trénink a spánek, nic jiného šest dní v týdnu nezná. Tedy kromě práce policisty. Tím je až do roku 2000, tedy ještě v době svého třetího vítězství na Mr. Olympia.
Nakonec jich získá celkem 8 (v letech 1998–2005), čímž vyrovná Lee Haneyho (*1959) jakožto nejúspěšnějšího sběratele nejprestižnějšího kulturistického titulu. Nejslavnější držitel tohoto titulu, Arnold Schwarzenegger (*1947), jich má sedm.
Už v roce 2001 se Coleman stane prvním mužem, který ve stejném roce vyhraje tituly Arnold Classic i Mr. Olympia, což ho definitivně posune do světa legend tohoto sportu. Svou obří muskulaturou vytvoří nový standard týkající se svalové hmoty a jejího definování.
Legenda, která nemůže chodit
Zvedání extrémních závaží si ale vybere svou daň. V roce 2007 se s profesionální kulturistikou rozloučí, místo zaslouženého důchodu ale míří na operační sál. Jeho tělo potřebuje pořádnou revizi.
Dvakrát si mimo jiné projde oboustrannou totální endoprotézou kyčelního kloubu. Za sebou má i 11hodinovou operaci páteře. Za zákroky utratí dohromady několik milionů dolarů, přesto dnes v podstatě neudělá krok bez berlí či pomoci druhých.
Na delší vzdálenosti usedá na invalidní vozík. Aby toho nebylo málo, tak v roce 2008 ho jakási žena žaluje o výživné pro děti, které se narodí ze spermatu, který daruje kalifornské spermabance.
Čtyři roky je jí Coleman nucen posílat tučné šeky, než ho soud od téhle povinnosti osvobodí.
