Záhadných historických šifer je po světě celá řada. Tzv. Voynichův rukopis ale přece jen vyniká. Ani po desetiletích moderního zkoumání stále nevíme, co se v něm píše.
Na počátku 20. století jsou historické lokality v Evropě oblíbenými cíli lovců pokladů a sběratelů unikátních artefaktů a starožitností.
Jedním z nich je i polský sběratel Wilfrid Michael Voynich, který v roce 1912 nachází v jednom italském klášteře zvláštní rukopis napsaný neznámým jazykem.
Zjišťuje, že text byl v roce 1585 prodán rakouskému císaři Rudolfu II. anglickým alchymistou a okultistou Johnem Dee. Kde ho mohl získat on, ale nevíme.
Po staletí je rukopis předmětem zájmu badatelů z celého světa.
Ve spisu rozděleném na astronomickou, botanickou, biologickou, kosmologickou a farmakologickou část můžeme najít nejen neznámé písmo a mnohá vyobrazení rostlin, ale i malby koupajících se nymf v nádobách pospojovaných trubkami, astronomické symboly, náčrtky a mapy.
Dílo Aztéků?
Teorií vysvětlujících záhadu existuje mnoho. Podle jedné z nich je rukopis psán enochiánštinou – jazykem andělů a má neznámý mystický původ.
Jiní badatelé zase věří, že dílo vzniklo v pozdním středověku v Asii a teorie badatele Arthura Tuckera zkoumá možnost, že je rukopis psaný jazykem nahuatl, který používali středoameričtí Aztékové.
Kresby některých rostlin v rukopise podle něj odpovídají těm, které tehdy rostly ve střední a jižní Americe.
Jenže prozatím ani pro toto tvrzení nejsou důkazy. Mnozí experti se proto přiklánějí k poslední velmi rozšířené hypotéze.
Totiž, že text sepsal a zašifroval anglický filosof Roger Bacon a že je jakýmsi jeho vědeckým deníkem, který pojednává o základních otázkách života a vesmíru.
Dokazuje prý, že měl Bacon nevídané znalosti různých přístrojů, medicínských postupů či vesmírných těles. Je snad Voynichův rukopis dokladem geniality této neobyčejné osobnosti?
