První polovina 20. století má podle Pabla Picassa tři fenomény: blues, kubismus a polskou vodku. Proč to řekl, se neví, možná proto, že Poláci vždycky pili rádi a hodně, stejně jako Rusové nebo Bělorusové. Vodka je jejich národním pitím víc než 500 let.
Představovat si tyhle národy jenom jako národ alkoholiků je zkreslující, třebaže těch 1,3 miliardy litrů vodky vypálených ročně jenom v Rusku se nevypaří do vzduchu. Vodka je celosvětově nejpitelnější lihovinou.
V Americe se podílí 31 procenty na prodeji všech lihovin, je to nejoblíbenější pití ve všech severských státech, populární je i u nás, ale suverénně nejvíc v Polsku a Rusku.
Právě tyhle země se přetahují o titul historicky největších konzumentů, stejně jako se přou o původ samotného nápoje i o etymologii názvu. Vodka má nepochybně slovanský původ – přesněji polský a označuje nejspíš malé množství vody.
Polsko? Patnáct procent alkoholiků
Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) spotřeba u průměrného Poláka na hlavu přesahuje 13 litrů na rok, průměrný Rus vypije asi 15 litrů a průměrný Bělorus dokonce přes 17 litrů. Včetně kojenců! Polské pití vodky je pověstné.
Tak pověstné, že se dostane do děl nejslavnější autorů, jako je romantik Adam Mickiewicz (1798–1855) nebo nobelista Henryk Sienkiewicz (1846–1916).
Básník Julian Tuwim (1894–1953) pak v předválečném Polském pijáckém slovníku (1935) všechny šokuje, když se odváží dát pravé jméno polskému popíjení: „Ve třicetimilionovém polském národu je přinejmenším pět milionů alkoholiků.“
Ekonomické pití
Obecně celá severní Evropa je pro vodku ideální. Na révu leží země až příliš severně, chmel na pivo není tak chmelový, naopak všude se pěstují brambory nebo obilí (jediné zákonem přípustné suroviny pro vodku podle EU z roku 2007).
V Rusku se začne pít ve velkém v 18. století, když padne státní monopol na pálení vodky a rychle vznikne na 5 000 destilérek. Ve stejné době zažije vodka boom i v Polsku. O 100 let později už pijí všichni bez rozdílu věku, pohlaví nebo postavení.
Z vodky se stane zázračný prostředek na léčbu skoro všech nemocí i dětské nespavosti a to vydrží dodnes. Zatímco Češi chodí „na jedno“, tady se chodí „na jednu“ (flašku).
40procentní záruka
Většinou má 40 procent alkoholu, když se ale v minulosti vláda Ruska snažila obsah snížit na 20 procent, vedlo to jedině k tomu, že se skokově rozvinula síť ilegálních palíren. A když se pak vrátila situace do „normálu“, samohonky nezavřely.
Proto dneska každá třetí láhev je bez kolku. Proto dneska vlastně nikdo neví, kolik se v Rusku vyprodukuje vodky. Oficiálně 1,3 miliardy litrů ročně, neoficiálně spíš skoro 2 miliardy.
https://wellcomeimages.org
A sick man in Russia who thinks he is being helped to walk by a cigarette and a vodka bottle, whereas they are really false friends who are hindering him. Watercolour, 195-.
1950-1959 Published: [195-?]
Copyrighted work available under Creative Commons Attribution only licence CC BY 4.0 https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/“ src=“//epochaplus.cz/wp-content/uploads/Vodka-468×658.jpg“ alt=“L0032006 A sick man in Russia who thinks he is being helped to walk b Credit:
Wellcome Library, London. Wellcome Images images@wellcome.ac.uk https://wellcomeimages.org A sick man in Russia who thinks he is being helped to walk by a cigarette and a vodka bottle, whereas they are really false friends who are hindering him.
Watercolour, 195-. 1950-1959 Published:
[195-?] Copyrighted work available under Creative Commons Attribution only licence CC BY 4.0 https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/“ width=“468″ height=“658″ /> Jaké divy dělá procházka se starými přáteli papiroskou a vodkou (1955).[/caption]Abstinující prezident národa opilců
Zlatá éra v Polsku přijde po druhé světové válce. Vodka se pije všude a každý ji pálí – stát, soukromníci v garáži i celé vesnice.
Oficiální údaje z roku 1978 uvádějí, že jedna prodejna připadá na 631 Poláků, což z Polska dělalo nejlépe zásobovanou zemi v Evropě. Tomu odpovídá i počet těžkých alkoholiků, který nikdy neklesne pod 3 miliony.
Tomuhle deliriu nasadí korunku zákaz prodeje alkoholu před 13. hodinou a pak taky paradox v osobě posledního komunistického prezidenta Wojciecha Jaruzelského (1923–2014). Publicista Jerzy Urban (*1933) v pamětech vzpomínal: „Zarytý abstinent se stal prezidentem národa opilců.“