Domů     Vlasatice: Podivné objekty s ohonem!
Vlasatice: Podivné objekty s ohonem!
17.1.2019

Podivné objekty s ohonem, které mnohdy byly vidět i za denního světla, měly podle pověstí přinášet neštěstí a zmar. Dnešní věda už ví, že vlasatice jsou naprosto běžnými obyvateli sluneční soustavy.

Skoro by se chtělo říci neškodnými, avšak případná srážka Země s kometou by ve svých důsledcích dala za pravdu našim předkům…

Pochopitelně, že komety zajímaly astronomy od počátku pozorování veškerých dějů na obloze. Pozorovali je už čínští astronomové, zabýval se jimi řecký filozof Aristoteles. Ten se v nich však velmi zmýlil, když je považoval za pouhé atmosférické jevy.

Jeho pohled přitom v evropském prostředí přetrval staletí a až v novověku se začal ukazovat jako neudržitelný.

Komety v dávných dobách symbolizovaly příchod hladu, válek a nemocí.
Komety v dávných dobách symbolizovaly příchod hladu, válek a nemocí.
reklama

Postupem času lidé začali do tajemství komet pronikat. Kosmické vlasatice jsou tvořeny především ledem, zmrzlým oxidem uhličitým a metanem, přičemž nad vším se vytvářejí vrstvy prachu.

Jejich porodnice je pravděpodobně v Oortově oblaku, který tvoří vnější hranici sluneční soustavy. Existenci tohoto oblaku vědci spíše předpokládají, než že by o něm měli důkazy, každopádně, od Slunce by měl být vzdálen až jeden světelný rok.

Působením gravitačních mechanismů se tu a tam některá z komet vydá na obhlídku oblastí, které leží blíže Slunci. Jak se k němu blíží, vytvářejí se charakteristické ohony.

Jeden z nich míří vždy směrem od Slunce bez ohledu na to, jestli se k němu kometa blíží či se vzdaluje. Ten je tvořen prachem a jeho směr ovlivňuje sluneční vítr.

Druhý ohon tvoří elektricky nabité částice a na rozdíl od prachového září vlastním světlem. Nemíří vždy směrem od Slunce a ve srovnání s prachovým bývá obvykle slabší a zabarvený nejčastěji do modra.

Evropská sonda Giotto.
Evropská sonda Giotto.

Astronomové se však nespokojili jen s pozorováním komet pomocí hvězdářských dalekohledů.

Již v roce 1978 byla vypuštěna sonda ICE, která jako první zaznamenala blízký průlet kolem některého z těchto zvláštních objektů.

O sedm let později byla pomocí gravitačních sil Měsíce navedena na dráhu, jež ji přivedla do blízkosti komety P/Giacobini-Zinner. Nejmenšíhzo přiblížení dosáhla 11. září 1985, kdy prolétla ve vzdálenosti 7 800 km od jádra komety.

O rok později se k jedné z nejznámějších komet, k té Halleyově, přiblížily i dvě sovětské sondy Vega. Halleyova kometa se k Zemi vrací jednou za 75 až 76 let a její návštěvy našich končin tehdy využila i evropská sonda Giotto.

Ten samý aparát pak v roce 1992 proletěl ve dvousetkilometrové vzdálenosti okolo komety Grigg-Skjellerup. Poté se uskutečnilo ještě několik dalších cest ke kometě, včetně té, kdy družice Deep Impact vystřelila na kometu 9P/Tempel 1 projektil.

Ten uvolnil do okolí množství materiálu, a badatelé tak měli možnost podrobněji prozkoumat vnitřní složení komet.

Povrch komety Čurjumov/Gerasimenko.
Povrch komety Čurjumov/Gerasimenko.

Jednou ze dvou nejvýznamnějších misí ke kometám byla ta, v níž hlavní roli hrála sonda Stardust. Ta se na svou cestu vydala v únoru 1999. Po téměř sedmi letech, poté co zvládla uletět téměř 4,7 miliardy kilometrů, se v lednu 2006 vrátila zpět k Zemi.

Nesla přitom velmi vzácný náklad uložený v kontejneru, který byl při průletu kolem naší planety vypuštěn do atmosféry.

V pouzdru byl kometární prach, který Stardust zachytil a přivezl vědcům ke zkoumání. Mezi tisíci zrnky byly dokonce objeveny vzorky, jejichž původ je třeba hledat v mezihvězdném prostoru. Kromě toho byla v prachu detekována i aminokyselina glycin.

„Objev glycinu na kometě podporuje domněnku, že základní stavební kameny života jsou ve vesmíru běžné a že život v kosmu může být celkem běžný než vzácný,“ řekl tehdy Carl Pilcher z NASA.

Modul Philae, který na povrch komety Čurjumov/Gerasimenko dosedl.
Modul Philae, který na povrch komety Čurjumov/Gerasimenko dosedl.

K historické události došlo 12. listopadu 2014, když člověkem vyrobený přístroj vůbec poprvé na kometě přistál.

Byl to evropský modul Philae, který byl součástí sondy Rosetta zkoumající kometu Čurjumov/Gerasimenková.

Chudák Philae sice dosedl poněkud nakřivo a spojení s ním bylo záhy ztraceno, protože neměl dostatečný přísun sluneční energie, avšak i přesto šlo o obrovský úspěch.

Ono přistát na objektu s nízkou gravitací, kdy dosednutí bylo doprovázeno několika odrazy a následnými skoky, nebyla žádná legrace.

Mise sondy Rosetta podstatně rozšířila naše vědomosti o kometách. Přístroje zjistily, že na vlasaticích je přítomen i molekulární kyslík. To znamená, že kyslík zde byl již v době, kdy se komety formovaly.

Dlouhou dobu se také předpokládalo, že vodu na Zemi mohly přinést právě komety. Avšak voda, kterou se může kometa

Čurjumov/Gerasimenková chlubit, je jiná než ta pozemská. Má totiž odlišné izotopické složení. Podíl těžké vody, tedy vody, jejíž molekuly obsahují místo obou atomů vodíku jeho izotop deuterium, je zde vyšší. Ne, že by taková voda na Zemi neexistovala, ale je jí jen malé množství.

Rosetta také identifikovala pět základních oblastí: pokryté prachem, pokryté křehkými strukturami s prohlubněmi a kruhovými útvary, rozměrné prohlubně, hladké oblasti a skalám podobné povrchy.

30. září 2016 pak Rosetta ukončila svou misi pádem na objekt svého zájmu, přičemž ještě stačila odeslat snímky ve vysokém rozlišení.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
lifestyle
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich […]
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta! […]
Kurt Cobain a Nirvana plná bolesti
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1994 to byl frontman skupiny Nirvana. Svět se roztočí rychlostí, ze které zpěvák Kurt Cobain (1967–1994) dostává závratě. Album Nevermind katapultuje neznámou kapelu Nirvána na vrchol popularity, […]
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz