Ať se nám to líbí, nebo ne, viry jsou součástí našeho života. Což není žádná novinka – platilo to nejspíš už od chvíle, kdy na Zemi nějaký život vůbec byl. Tušili jste, které ze známých virů patří k těm nejzasloužilejším veteránům?

Mumifikovanou tvář faraona Ramesse V. (12. stol. př. n. l.) hyzdí podivné pupínky. Zákeřné pravé neštovice! Stejná nemoc, která patrně zabila již Ramesse II. (13. stol. př. n. l.), a která nejen v Egyptě už tehdy nebyla výjimkou.

Virus pravých neštovic, tzv. variola virus, je stane jedním z největších zabijáků v lidské historii. A nakonec také tím prvním, na který je nasazena vakcína!

Pojmenována je díky tomu, že ji britský vesnický Edward Jenner (1749-1823) vytvoří díky neštovicích napadající krávy (vaca – kráva).

Virus lidstvo nakonec potrápí až do roku 1978, kdy se objeví poslední případ nákazy. Dnes už je (snad) bezpečně pod zámkem, zmrazený v tekutém dusíku v laboratořích v americké Atlantě a v ruském Kolcovu. Pro případ, že by ho ještě někdo někdy potřeboval…

Žloutenka lidská a opičí

Muž, kteří žil přibližně před 7000 lety na území dnešního Německa, zemřel velmi mladý. Proč? To se na základě dochovaných ostatků snaží zjistit vědci v roce 2018 a výsledky jsou docela nečekané.

Podaří se jim najít částečnou DNA viru, který kdysi napadl mužova játra, a jako prozatím u nejstaršího viru kompletní genom přečíst.

Jde o starý kmen HPV, viru hepatitidy B neboli „sérové žloutenky“, který již na světě nakazil minimálně dvě miliardy osob.

I když onen první, 7000 let starý, už se současným typem moc společného nemá, přežil nejspíš dodnes. Nápadně se totiž podobá žloutenkovým virům napadajícím šimpanze a gorily v Africe.

Zlomyslné opary

Teď však udělejme větší skok nazpět – o dlouhých 1,6 milionů let. Přesně tedy do chvíle, kdy Homo erectus neboli člověk vzpřímený potká australopitéka východoafrického, zvaného také Paranthropus boisei.

Přátelské setkání to není – člověk vzpřímený australopitéka zabije a sní! A následky jsou osudové pro celou lidskou linii…

Tak nějak se totiž dle jedné verze náš předek nakazil virem Herpes simplex 2 (HSV-2), který dodnes způsobuje vysoce nakažlivý genitální opar.

I nebýt onoho setkání bychom od herpes virů klid neměli. Ještě mnohem starší, Herpes simplex virus 1, se objevuje již před 6 miliony let u našich společných předků s opicemi.

Rozvine se v dnešní orální herpes a je tak jedním z nejvytrvalejších lidských virů vůbec. Jeho nositeli jsou údajně až dvě třetiny lidské populace!

Jak si našly cestu?

Viry ale netrápí jen lidi nebo velká zvířata. I rostliny, houby nebo třeba hmyz. A někdy s ním dokonce žijí bok po boku, jako třeba brakoviry, který se vyvinuly před neuvěřitelnými 190 miliony let a vytvořily symbiózu s drobnými vosičkami lumčíky.

Ti sice nijak nemocní nejsou, ale s vajíčky virus předávají dál – larvám brouků, mušek, motýlů či můr.

Brakoviry potlačují imunitní systém hostitele a parazitující vajíčko tak může v klidu růst. A virus stále sílit, aby se zas další miliony let mohl šířit dál….