Virtuální realita momentálně hýbe technologickým světem a jedná se o další obrovský krok ke zjednodušení a zintenzivnění zážitků všeho druhu. Nejde jen o rychlost a zpohodlnění, ale o obecně diametrálně odlišný přístup, jakým se s technologiemi zachází.

Virtuální realita umožňuje uživateli splynout s uměle vytvořeným prostředím. Ten si tak vidí, slyší, cítí, ale může se i dotýkat věcí, které jsou vytvořeny čistě počítačem.

K maximálnímu zážitku dopomáhají samozřejmě i různé pomůcky, jako brýle pro virtuální realitu, různé konstrukce nebo oblečky.

S různými nástavcemi lze dosáhnout slušného výsledku i s chytrým telefonem. Uživatel virtuální reality by měl mít pocit, že se v daném prostředí opravdu nachází, pohybuje se v něm a prostředí na něj reaguje, stejně jako on na něj.

Nesmyslná móda nebo nenahraditelný pomocník?

Přestože je virtuální realita možná pro někoho na první pohled spíše módní výstřelek, ovšem není tomu tak, nebo alespoň ne vždy. Virtuální realita se stala velmi důležitou součástí výcviku doktorů, pilotů letadel nebo vojáků.

Ti si tak mohou vše nanečisto vyzkoušet. Doktor tak nemusí svou první operaci provádět na živém pacientovi, ale pouze na těle tvořeného z nul a jedniček.

To ovšem neznamená, že s virtuální realitou není zábava. Již dnes vychází celá řada videoher, které jsou pro virtuální realitu naprosto exkluzivní, a bez speciálních VR brýlí je jednoduše nejde hrát.

Stejně tak je možné z pohodlí domova navštívit fitness centrum, projít se v parku nebo třeba i zajít do kina.

Celého konceptu se chytla také různá online kasina, která umožňují zákazníkům navštívit hernu, projít se v ní a zahrát si.

Partička pokeru s virtuálními brýlemi už je na míle vzdálená hraní v pološeru a bez oken, jako tomu bylo doteď zvykem v klasických hernách a třeba kurzové sázení ve virtuálním světě se v zásadě neliší od klasického sázení přes internet nebo na kamenné pobočce.

Jde ovšem zatím hlavně o zkoušení nových technologií, než naprosto plnohodnotné nahrazení reálných zážitků.

Jaká by mohla být budoucnost

Samozřejmě vše má své mouchy a zvlášť po grafické stránce jsou všechny tyto činnosti omezeny, protože technologie prostě nejsou tak daleko, aby člověk nerozeznal opravdový svět o toho virtuálního.

Třeba takové pokusy o nasazení virtuální reality do pornografie se zatím nesetkaly s velkým úspěchem, právě kvůli nízké kvalitě, která je zvláště znát u snahy zobrazovat reálný svět, a ne počítačovou grafiku.

Je ale velmi pravděpodobné, že časem se vše zdokonalí do takové míry, že bude naprosto normální, když se s někým potkáte ve virtuálním světě, přestože v tom opravdovém jste od sebe vzdáleni tisíce kilometrů.

U klasického telefonování nebo posílání zpráv byla tato meta dávno překonána, takže je spíše otázkou času, kdy se ke všemu dopracuje i virtuální realita. Líbí se vám tato představa, nebo by bylo lepší některé technologie spíše nechat spát?