Starší nápravné zařízení v Kalifornii nenajdete. Jeho nechvalně známá pověst ale daleko překračuje hranice tohoto amerického státu. Vždyť jeho zdmi prošla ta největší monstra v historii USA.
Je to jedna zrůda vedle druhé – mnohonásobný sériový vrah Rodney Alcala (1943–2021), psychopatický vůdce vraždícího kultu Charles Manson (1934–2017) nebo „Dálniční vrah“ William Bonin (1947–1996).
Pro některé je San Quentin jen přestupní stanicí, jiní jsou tu odsouzeni strávit zbytek života. A to až do okamžiku, než je dozorci vytáhnou z cely a nasměrují k lůžku, na kterém jim bude podána injekce se smrtícím koktejlem. Kromě toho tu mají také plynovou komoru.
Předchůdcem je loď
Ta už ale nějaký ten pátek zůstává ladem. Počínaje rokem 1996 se tu k popravám používá výhradně smrtící injekce. Ostatně už zmíněný William Bonin je 23. února 1996 historicky první osobou, která si v San Quentinu její účinky vyzkouší.
Úplně prvotně tu přitom vězni přicházejí o život na šibenici. Pocit vratké půdy pod nohama, jaký zažívají, evokuje věznici, která San Quentinu předchází. Tou je totiž 268tunová dřevěná loď jménem Waban, kotvící v sanfranciském zálivu.
Otevřena je v roce 1851 a vejde se do ní 30 vězňů. Právě kriminální osazenstvo Wabanu je pomocnou silou, která pomáhá vystavět kriminál na pevných základech. San Quentin se otevře v roce 1852 a okamžitě se sem nastěhuje 69 vězňů.
Prase v plynové komoře
Mezi lety 1893 a 1937 je tu oběšeno 215 lidí. Pak oprátku vystřídá plynová komora, na jejíž stavbě se podílí i několik vězňů. Je mezi nimi také jistý Alfred Wells, protřelý kriminálník, který v tu chvíli sedí v San Quentinu za vloupání.
Je u toho, když je v roce 1938 strčeno do komory na zkoušku živé prase. Ačkoliv výrobce zařízení slibuje, že pobyt v něm vezme život za 15 vteřin, čuník trpí dlouhé tři minuty.
A lépe na tom zpočátku nejsou ani lidští vězni, kteří tu v křečích lapají po dechu i déle než 10 minut, což vyústí v řadu žalob. Mezitím je Wells podmínečně propuštěn, poté, co zabije svého nevlastního bratra a další dvě ženy, ale obratem putuje zpátky. V prosinci 1942 naposledy vydechne v plynové komoře, kterou sám pomáhal stavět.
Potřebujeme víc cel smrti
Než konečně bojovníci za lidská práva prosadí, že smrt plynem je příliš krutým trestem, který měl zůstat zapomenut s koncem druhé světové války, už se píše rok 1995. Od té chvíle zůstává plynová komora nevyužitá a na scénu přichází údajně humánnější smrtící injekce.
Tou je mezi lety 1996 a 2006 v San Quentinu popraveno celkem jedenáct lidí. Od exekuce trojnásobného vraha Clarence Raye Allena (1930–2006) v lednu 2006 ale mají místní kati volno. Ne, že by San Quentinu docházeli kriminálníci.
K červenci 2022 tu za mřížemi dlí 3 239 lidí, což je mimochodem o 5 % víc, než je maximální kapacita.
Však také už v roce 2015 požádá tehdejší kalifornský guvernér Jerry Brown (*1938) o finanční pomoc ve výši 3,2 milionu dolarů na rozšíření cel smrti o dalších 97.
Vězni se tu nenudí
Ačkoliv většinu osazenstva věznice tvoří násilníci, vrazi, zkrátka to nejhorší z americké společnosti, možností, jak se zabavit, tu i takové zrůdy mají poměrně dost.
Rozlehlý vězeňský dvůr nabízí posilovnu, tenisový kurt, pingpongové stoly nebo hřiště na baseball. Mají možnost podstupovat skupinové terapie, v dispozici je jim nejrůznější poradenství, a dokonce i vysokoškolské přípravné kurzy.
