Skip to content

Vesmír na Zemi: Speciální trenažéry simulují pobyt na Marsu

Je to malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo.“ Letos je to přesně půl století od chvíle, kdy Neil Armstrong jako první člověk na Měsíci pronesl svůj nesmrtelný výrok. V centru pozornosti odborníků na vesmírný výzkum se teď ocitá naše sousední planeta. Mars představuje výzvu, která nedává spát vědcům ani podnikatelům. Ale tak jednoduché to není…

Zatímco na rudé planetě přistála už řada robotických vyslanců Země, lidská noha na její povrch zatím nevstoupila. Je totiž třeba poprat se s řadou překážek a komplikací, které s sebou podobná mise přináší. Jedním z velkých problémů je například dlouhý čas, který posádka stráví během cesty na palubě lodi a pak i na Marsu samotném. To je ideální podhoubí pro vznik konfliktů a s nimi souvisejících situací, které by mohly ohrozit úspěšnost mise. Proto existují podpůrné projekty, které si kladou za úkol eliminovat zrod podobných komplikací prostřednictvím studia chování skupin v uzavřeném prostředí, napodobujícím podmínky během letu na Mars i při pobytu na něm. Zaměřují se také na výcvik specialistů různých profesí, aby byla možnost odborného selhání co nejmenší.

Tak trochu ponorka

V opuštěném lomu v nadmořské výšce zhruba 2500 metrů se nachází habitat Hi-SEAS (Hawai’i Space Exploration Analog and Simulation), kde dobrovolníci absolvují pobyt v podmínkách, připomínajících let i pobyt na naší sousední planetě. Celý program financuje americká vesmírná agentura NASA. Ve dvoupatrové polokouli o průměru 10 metrů, využívající solární energii, se od roku 2013 střídají šestičlenné posádky. Jejich životní podmínky jsou poměrně spartánské. Užívají si například stísněné životní prostředí, osobní prostor o velikosti skříně, sušené maso a omezené zdravotnické zásoby. Baví se různě, mohou hrát společenské hry, číst si anebo různým způsobem projevovat svou kreativitu. Pokud mají všeho dost, přijde jim vhod možnost obléct si skafandr a vyrazit do okolí svého útočiště na průzkum terénu. Takováto simulovaná mise trvá v rámci projektu Hi-SEAS od 4 měsíců do jednoho roku.

Procházka po okolí je vítaným únikem ze stísněných prostor nejenom v rámci mise Hi-SEAS.

Mars v poušti

Dalším podobným projektem je program AMADEE, řízený Rakouským vesmírným fórem (Österreichisches Weltraum Forum). Simulace probíhají od roku 2015 na různých místech, čtvrtá mise pod názvem AMADEE-18 se uskutečnila v únoru a březnu 2018 v ománské poušti Dhofaru, která je rovněž podobná podmínkám na Marsu. Posádka zde provedla řadu experimentů v různých oborech. Patří mezi ně zkouška nového typu skafandru, testování inovované řady planetárních vozítek, systémů detekce vody a dokonce i přenosného skleníku pro pěstování potravin ve vesmíru. Pro tuto misi byl vyvinut modus operandi, kdy je nejprve vybrána konkrétní oblast k průzkumu, na kterou se následně astronauti zaměří. Potom je vyslán dron, aby místo prozkoumal shora, pak se sem vypraví vozítko pro hrubé zmapování terénu a nakonec přichází astronaut, aby odebral vzorky.

Součástí projektu v ománské poušti bylo i testování nových typů skafandrů a technologií.

Krajina sněhu a ledu

Souostroví Špicberky je zhruba ze 60% tvořeno ledovci. Od roku 2003 zde proběhlo několik expedicí, provádějící nejrůznější a mnohdy velmi odlišné činnosti: od testování vybavení, které si s sebou vezmou budoucí astronauti na Mars až po studium podmínek, za kterých se daří extrémofilům (mikroorganismům, žijícím v extrémních podmínkách) v ledu. Zkrátka nepřišel ani vývoj postupů a nástrojů k hledání minulých a současných obyvatelných prostředí na ledových planetách. Taková práce není jen o testování, ale i o spolupráci týmů různých specialistů a posílení mezioborové vědecké integrace. Důležitým cílem mezinárodního projektu AMASE bylo také zlepšit způsob, jak doručit vzorky z Marsu v takové podobě, aby se zabránilo tomu, že budou kontaminovány a zachycený signál života bude pocházet z naší vlastní planety a zároveň předejít mikrobiologické kontaminaci Marsu.

Společnost SpaceX intenzivně pracuje na tom, aby za několik let dopravila první lidi na Mars.

Letíme na Mars?

O tom, že první lidskou posádku dopraví na Mars v roce 2024 je přesvědčen americký miliardář a vizionář Elon Musk (*1971). Jeho společnost SpaceX vyvíjí vesmírnou loď, která by byla schopná tuto cestu urazit a bezpečně první astronauty na Mars dovézt a intenzivně provádí řadu testů. Než (a jestli) se tak stane, dosedne na Mars v roce 2021 dosud první evropské planetární vozítko. Jeho součástí bude rovněž český vědecký přístroj s pamětí, obsahující zvukové nahrávky. Jedna z nich pak bude odvysílána k Zemi. Půjde o test, zda přístroj funguje správně i jaká je kvalita přenosového kanálu z Marsu. Český modul zde totiž bude měřit změny elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů a pomůže najít odpověď na otázku, zda tady existují blesky. Ty jsou kromě Země zaznamenány také na Jupiteru, Saturnu, Uranu i Neptunu, avšak Mars si v této oblasti zatím uhájil své tajemství.

Špicberky jsou místem projektu AMASE.
Foto: www.nasa.gov, www.sci-news.com, www.mirror.co.uk, www.esa.int, www.theverge.com,
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Vesmír
Zobrazit více …