Skip to content

Věda má pro ranní ptáčata jednu ne zcela příjemnou zprávu!

Ranní vstávání je obvykle vnímáno jako jednoznačné pozitivum. Člověk, který spí dejme tomu do jedenácti, je pokládán za lenocha, povaleče a pecivála. Nemusí to tak být. Jsou lidé, kteří nejlepších pracovních výkonů dosahují třeba kolem půlnoci. A nyní má věda pro ranní ptáčata jednu ne zcela příjemnou zprávu.

V českých zemích má brzké ranní vstávání dlouhou tradici. Už císař František Josef I. (1830–1916) vstával v půl čtvrté. Po krátké ranní modlitbě záhy seděl za svým pracovním stolem, ke snídani se dostal až kolem šesté. Panovník šel příkladem celé zemi, jež za ním nemohla zůstat pozadu. A brzké vstávání je v našich končinách běžné dodnes.

1
Jeden z největších nepřátel člověka: budík.

Psychologové z Univerzity Johna Hopkinse se svými kolegy z Harvardu a Washingtonu se ranním skřivanům podívali na zoubek. A zjistili zajímavou věc. Lidé, kteří ze své postele vyskočí brzy, pak večer snadno ztrácejí své morální a etické zásady. „Tito lidé mají například sklony v pozdních večerních hodinách podvést svého partnera,“ praví se ve studii.

Výzkumu se zúčastnilo 200 osob. Při vyplňování dotazníku jim byla slíbena peněžitá odměna, pokud jej dokončí včas. Zároveň první člověk, který test odevzdal, měl získat další finanční bonus. Psychologové tímto způsobem testovali i poctivost svého vzorku, ten však o tom neměl tušení.

3
Někteří lidé jsou nejvýkonnější ve večerních a nočních hodinách.

Součástí dotazníku byly i otázky na chronotyp člověka, tedy zda je spíše skřivanem, či sovou. Pokud test probíhal ve večerních hodinách, skřivani měli tendenci podvádět, aby se snáze dostali k odměně. Při vyhodnocování výsledků tak vyplula na povrch zajímavá souvislost. Skřivani se eticky chovají spíše ráno, kdežto sovy večer. Ostatně, sovy obvykle ráno spí, takže jejich chování je těžké definovat.

4
František Josef I. vstával každý den přesně ve 3.30.

Podle autorů studie mohou být výsledky výzkumu využity zejména na pracovištích. Sunita Sahová z Harvardu se domnívá, že zaměstnavatelé by se měli zamyslet nad systémem pracovní doby. Jiná studie, tentokrát z dílen oxfordských vědců, tvrdí, že nedostatek spánku či jeho špatná kvalita zmenšuje mozek. To se týká především lidí nad šedesát let.

Foto: Belvedere Museum Wien, HSS Hire, Redbooth
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika Zobrazit více …