Buněčná biologie, psychologie, kybernetika, filozofie, všechny tyto obory mimo jiné pátrají z různých pohledů po tom, jak vlastně funguje lidský mozek. A komplexní odpověď stále nemáme a dlouho ještě mít nebudeme.
Celková váha mozku je okolo 1,2 kg a tvoří jej na 100 miliard neuronů, soustředěných převážně v takzvané šedé kůře. Je něčím, co lidské schopnosti nedovedou zcela napodobit, byť robotika v poslední době učinila notný krok kupředu.
Výkon mozku je úctyhodný. Podle posledních odhadů je schopen provést 38 petaflopů (38 biliard operací) za vteřinu, jeho úložná kapacita je 3584 terabytů.
A v čem vlastně spočívá hlavní problém s poznáním mozku? „Když se zeptáte vědců, běžná odpověď bude vypadat nějak následovně: Lidský mozek je nejkomplexnějším objektem ve známém vesmíru. Právě jeho komplexita činí jednoduché modely nepraktickými.
Přesného modelu však nelze dosáhnout,“ vysvětluje neurolog Scott Huettel z Centra pro kognitivní neurovědy z Duke University v Severní Karolíně.
Huettel však pokračuje: „Tato odpověď je však neúplná. Hlavní problém je totiž v tom, že žádný z neurovědců nemůže během studia mozku ze svého vlastního mozku vystoupit.“
Díky moderním technologiím, jako je například magnetická rezonance, můžeme dobře zjistit, která centra jsou v průběhu plnění jistých úkolů nejaktivnější.
K největším úkolům však patří objevit způsob, kterým se v nás objevuje altruismus (láska k bližnímu) či jak vzniká naše uvědomění sebe sama.
